• Recenze 25.05.2012 3,426 Comments

    Frank je zdrcený pokleslou zábavou a rádoby pořady, které do něj dennodenně hustí konzumní stanice. Štvou ho reality show, mentalita lidí, štve ho jeho neomalený soused, neohleduplní spolupracovníci, štve ho, že si říkáme civilizace, když se nechováme civilizovaně. Posledním hřebíkem do rakve je vyhazov z firmy, ve které působil 11 let a následná dialýza mozkového nádoru. Ještě tu noc se, nad chladnou modří jeho televizní obrazovky, rozhodne vzít do ruky svou starou zbraň, vyrazit do ulic a  bezmyšlenkovitě vraždit ty, kteří si to vysloveně zaslouží.

    Ať je základní premisa jakkoli podobná kultovnímu snímku Joela Schumachera Volný pád, samotný film vůbec nevyznívá jako jeho kopie. Scénář je krom hlavní pointy, která se později rozvíjí do větší hloubky, velmi odlišný a ani zapřisáhlého fanouška ‚originálu‘ určitě God Bless America neurazí.

    Tato zfilmovaná myšlenka snad každého diváka amerických soutěží je perfektní černou komedií s vedlejším posláním, které diváka donutí se nad sebou trochu zamyslet. Už věta hlavního hrdiny : ”Pokud není něco na obrazovce, tak si to nedokážete užít.”, je pravdivou myšlenkou ohledně mladé generace. Film skvěle spolupracuje s televizními pořady a přiznám se, že po první akci mi na tváři přistál upřímný úsměv a u srdce trošku zahřála znepokojující radost ze smrti sexy teenagerky (no, schválně, kdo z Vás někdy na MTV viděl Moje super úžasné 16tiny a těm rozmazleným spratkům nechtěl jednu vrazit hned poté, co začali řvát na rodiče, že jim místo Ferrari nadělili pouze BMW), který se při akčních scénách neustále vracel.

    Ony momenty, kde kulky lítají vzduchem patří k těm nejlepším právě kvůli tomu, že divák absolutně sdílí sympatie s Frankem a jeho mladou pomocnicí Roxy (i když někdy ty postavy, které jejich hněv odnesou, jsou až moc přehnané). Několik trhlin, i větších (náhlá prázdnota v parku, absence policie) se ve scénáři najde, ale díky sympatické dvojce těchto odlišných a přesto v mnoha věcech naprosto stejných individuí se ztrácí ve svižném ději a nespočtu dialogových bonbónů.

    Bohužel God Bless America patří do té skupiny filmů, které nemají moc silné propagační zázemí, takže si velké procento svých gagů a nejvydařenějších scén vyplýtvali již v traileru a i když snímek nabízí ještě hromadu dalších skvělých nápadů byla by škoda zkazit si několik dobrých vtipů zhlédnutím upoutávky. Jen menší upozornění.

    Ústřední dvojici to šlape a panuje mezi nimi zvláštní, podivná chemie. Oba představitelé předvádějí působivé výkony, které jim do budoucna určitě špatné jméno nedělají. Především Joel Murray jako znuděný padesátník si roli vyloženě užívá. Režisér Bobcat Goldthwait perfektně spolupracuje s kamerou a konečně si napravil reputaci po jeho třech neúspěšných úletech. Pochvalu si zaslouží i skvělý výběr neobvyklé muziky do konkrétních scén, která v divákovi dokáže perfektně namixovat pocity.

    /!Spoiler!/Menším problémem snímku, který vadí asi jen takovému šťouralovi, jako jsem já, je konec. Závěr, ve kterém se hlavní protagonisti paradoxně stanou tím, co se celý film snaží kritizovat. Povrchní podívanou, třpytící se ve světle reflektorů. /!Konec Spoileru!/

    Stručně a jednoduše, God Bless America toho má trošku z Volného pádu, malinko z Kick-Ass a trochu z Takových normálních zabijáků, což z něj dělá příjemnou podívanou pro otrkanější publikum, kterým nevadí pohled na muže střílejícího na mimino.

    Hodnocení : 80%

    P.S.: Konečně někdo řekl nahlas pravdu o Juno !

    Tags: , ,

  • Recenze 12.05.2012 2,601 Comments

    Gibsonova kariéra v posledních letech uvadala a upřímně řečeno jeho filmová tvorba s tím neměla nic společného. Vyšetřování ohledně domácího násilí a nadávky na židovskou menšinu mu reputaci určitě nezlepšili a i jeho nejzarytější fanoušci ho začali pomalu opouštět. Záležitost v současnosti tak trochu utichá, ale Mel kvůli nim spadl z herecké elity až na dno. Moje letní prázdniny jsou odvážným startem kupředu.

    Nejmenovaný lupič (Gibson) ujíždí s taškami nacpanými dvěma miliony dolarů policejním vozů. Díky šikovně ‘postavenému’ výmolu se dostane za hranice do Mexika, kde ho nečeká o nic lepší budoucnost. Peníze mu odeberou zkorumpovaní mexičtí policisté a jeho šoupnou do vězení s názvem ‘El Pueblita’, což je vlastně vesnice obehnaná zdmi a hlídaná strážnými. V tomto menším městečku je dovoleno vše (drogy, prostitutky, alkohol, rodiny vězňů se tam dokonce mohou přestěhovat) a kdo má dostatek peněz, může si tu svůj pobyt i docela užít. Mel se tu seznamuje s desetiletým kuřákem a jeho matkou, ke kterým si vytvoří zvláštní pouto. Ale ani ve vězení není v bezpečí, protože gangsteři, které obral chtějí své peníze zpět a jsou ochotni si k nim svou cestu i prostřílet.

    Pominu-li těch pár vrásek, které Melovi za ty roky na tváři našli svoje útočiště, řekl bych, že ten starý sympaťák ze Smrtonosné zbraně a Odplaty je zpět. V jedné ruce bouchačka, v druhé cigáro, v očích klukovský šarm a na ústech ten jistý úšklebek, který zaručuje, že po každá větě bude následovat nějáká ta suchá hláška. Postava, psaná Gibsonovi na tělo, by celý film utáhla sama, ale první polovinu filmu si k ní divák nedokáže vůbec vypěstovat vztah. Většinou vše sleduje z povzdálí  a drží se zkrátka, pořádně se vyřádí až v té ‘kulkami nešetřící’ poslední půl hodince.

    Velkým plusem je vyobrazení vězení. Zajímavé je, že volně si žijící vězení ‘El Pueblito’ bylo skutečnou ideou mexické vlády. Roku 1956 v Tijuaně toto nápravné zařízení opravdu postavili a až na odchod vězňům dovolili prakticky vše. Nováček na režisérské stoličce Adrian Grunberg ‘vesničku’ nijak nepřikrášloval a při sledování divák téměř cítí onu směsici drog, piva a potu. Bohužel se jinak zdá, že se Adrian nemohl rozhodnou, co přesně chce natočit a tak se zdá, že každým záběrem měnil žánr filmu. Ruční kamery prosím nechte příště jen Greengrassovi.

    Nejen Gibson byl skvělou volbou castingu. Kevin Hernandez v roli vychytralého kluka kupodivu nepůsobí trapně a na rozdíl od většiny náctiletých herců neleze hned v úvodních minutách filmu na nervy. Daniel Giménez Cacho jako hlavní záporák nedostává dostatek prostoru a jeho pouze několika minutová účast ho činí dost nevýrazným. Nicméně fanoušky Perníkového táty potěší minirolička Deana ‘Hanka’ Norise a diváci Útěku z vězení rádi uslyší, že Petere ‘Abruzzi’ Stormare zase štípe lidem prsty u nohou.

    Veškeré informace ohledně toho, že Moje letní prázdiny mají nečím navazovat na Gibsonův starší film, Odplatu, neberte vážně. Tyto ‘drby’ začali hlavně díky tomu, že scénář napsal, za pomoci režiséra a Stacy Perskiho, samotný Gibson a až moc okatě do příběhu zasadil několik scén právě z kultovní Odplaty. Na diskuzích o těchto klepech začali lidé polemizovat a podezření vzbudila i skutečnost, že distributor snímku Bontonfilm uvedl v obsahu děje, že se hlavní postava jmenuje Porter (jméno Gibsona v Odplatě). Nicméně i přes tuto vykrádačku gangsterské klasiky tyto tři pánové dokázali nabídnout několik výborných scén (bohužel polovina z nich vyzrazena v traileru), které naneštěstí smete do koše závěr v podobě směšné plejády ohraných klišé.

    Takže na závěr. Moje letní prázdniny nepostrádají vtip ani akci, ale jejich chybou je, že se zásadní pointa děje rozjede až v druhé polovině a teprve poté se příběh konečně pořádně zaměří na hlavní postavu.  I přes tento fakt je, nejen díky všudypřítomné latinsko americké hudbě, snímek příjemným a oddechovým žánrovým crossoverem, který pomalu ale jistě umožňuje Melovi znovu nastartovat hvězdnou kariéru.

    Hodnocení : 60%

    Tags: , , , ,

  • Recenze 08.05.2012 Comments Off

    Johnny Depp je tak trochu nevyzpytatelná osoba, ale jestli se u něj můžete na něco spolehnout, tak je to spolupráce s režisérem Timem Burtonem. Vtipně to, na předávání letošních Zlatých Glóbů, shrnul komik Ricky Gervais, který Deppa uvedl jako ‘chlapa, jež si oblékne doslova vše, co mu Burton přikáže’. Poslední společný snímek s názvem Alenka v říši divů spadal do té slabší skupiny a tak se podívejme jestli jim Temné stíny pomohou se znovu hrdě postavit na nohy.

    Historie Temných stínů je dosti rozsáhlá. Televizní seriál se vysílal již v šedesátých letech minulého století a měl neuvěřitelných 1225 epizod. Po pětiletém nepřerušeném běhu na obrazovkách byla show ukončena a další 12- ti dílné zpracování rodiny Collinsových se objevilo až roku 1991. V těchto lepších telenovelách šlo především o navození děsivé atmosféry, ale přitom se tvůrci snažili zaměřit i na osobní vztahy příbuzných. Tim Burton vzal celou záležitost trošku jinak. Vypustil totiž prvek hororu a z Collinsových vytvořil komedii.

    Roku 1752, když byl Barnabas Collins ještě malým chlapcem, dorazila jeho rodina na lodi do Ameriky. Za pouhé dvě dekády dokázala tato rodinka vybudovat město Collinsport. Bohužel, kvůli nehodě rodičů se, již dospělý, Barnabas stává majitelem jejich výdělečného podniku. Po nezávázném špásování se zástupem žen, mezi nimiž je i jeho služka Angelique Bouchard, se ale trochu srovná a chce se oženit. Co Barnabus neví, je ale skutečnost, že Angelique je čarodějnice a  že ukončení jejich vztahu jí zlomilo srdce.  Angelique Barnabase prokleje a promění ho v upíra, kterého nechá pohřbít zaživa. O dvě stě let,když se Barnabas konečně dostane na svobodu, ho čeká velké překvapení. Za ta léta v rakvi se toho mnoho změnilo a panství Collinwood je v obrovské ztrátě. A proto se rozhodne navrátit mu jeho padlou slávu.

    Temné stíny jsou krásnou ukázkou vítězství formy nad obsahem. Vizuálně je vše vypipláno so nejmenšího detailu, od Collinsportu až po plakát v Carolyně pokoji. Výprava i hudba jsou skvěle promyšlené, ale dějově příběh nenabízí nic nového pod sluncem a divák se, i pod palbou nespočtu vtipů, pomalu začíná nudit. Ony, ne pokaždé vydařené vtipy, také určitě fungují lépe v přátelské atmosféře ostatních návštěvníků kina, než-li u doma u menší obrazovky.

    Samotnou kapitolou je poté bezchybná hudba vrchního Burtonova skladatele Dannyho Elfmana, která dokáže jakoukoli scénu svými tóny naplnit silnými emocemi. O zkušenostech režiséra, jež natočil kulty jako Ospalou díru nebo Velkou rybu, se tu rozepisovat nebudu, po více než čtyřiceti letech praxe jsou totiž už na naprostém vrcholu. Filmu dost přidávají CGI efekty i když v poslední třetině je jich určitě až přehršle.

    Dalším velkým plusem je velmi povedený casting. Na to, že Burton skoro v každém svém snímku uvolní nějákou tu menší roličku pro svoji manželku, jsem si již zvykl a upřímně, mi to vůbec nevadí. Helena Bonham Carter tu vůbec ostudu nedělá a o její herecké schopnosti strach nemám, navíc po tolika společných filmech už mají s Johnnym na place vždy tu potěšující chemii. Nicméně nikdo ze zúčastněných neodvádí výkon, který by sahal pod jejich standart. Depp je jistota, ale překvapila Chloë  ’hit-girl’ Mortez, které role puberťácké fifleny padla jako ulitá (možná, že člověk tento charakter ocení až tehdy, když mu vedle jeho pokoje sídlí stejně stará a stejně protivná sestra).

    Aby jsme to shrnuli. Temné stíny nejsou nejhorším režisérovým dílem, ale jsou prostě ‘jen’ lepším průměrem, kde si řeknete, že zrovna velikán jako Burton, má na víc. Vypadá to jako by se Tim vykašlal na svůj styl a jel prostě jen podle šablon studia. Nepostrádají jeho určitou extravaganci, ale jeho fanoušci určitě nebudou stoprocentně spokojeni. Sám jsem docela rád, že jsem byl na předpremiéře a nemusel jsem platit přes deset pětek za vstupenku do kina.

    Hodnocení : 60%

    P.S.: Být já Barnabusem, tak se vykašlu na tu služku a  rychlostí světla pádím za 3x tak sexy Evou Green.

    P.P.S.: Již osspolupráce Deppa a Burtona

    Tags: , , , , , , ,

  • Recenze 25.04.2012 2,133 Comments

    Odsouzený policista, snažící se přesvědčit lidí o své nevinně, nešikovný bratr, policistka s pochroumanými nervy a protřelý miliardář. To vše už tu bylo, jaké jsou tedy důvody ke zhlednutí tohoto filmu?

    Nebudu Vám lhát, není jich moc. Muž na hraně není nic nového pod sluncem. Scénář vypadá, jako by ho napsal člověk, který na to měl půl hodiny, herecké osazenstvo si asi myslelo, že se ještě netočí na ostro a celý příběh nabízí tolik klišé, že by se daly jen těžko spočítat. Snímek je dobrý akorát tak na zaplnění nedělního sychravého odpoledne a ještě si u něj můžete uvařit večeři.

    Seznamte se se zápletkou. Nick Cassidy je policista odsouzený na 25 let za krádež diamantu bez možnosti bližšího propuštění. Na jeden den dostane propůstku kvůli smrti jeho otce. Nick se této příležitosti chopí a za pomoci svého bratra a hodně štěstí bachařům unikne. Dalšího dne vejde do hotelového apartmánu, vejde na okenní římsu a je připraven ke skoku. Vše ale dělá jen aby svým aktem zakryl loupež, jež se koná v domě naproti.

    Hned na začátku filmu najdete nespočet logických chyb a klišé. Už jen onen útěk z hřbitova za pomocí vlaku je v přiručce “filmových útěků” na první stránce. Nick dále například zahladí své otisky v celém apartmánu, ale minutu na to si bez rukavic suveréně otevírá okno. ‘Muže na řimse’ do třiceti vteřin zpozorují kolemdoucí (schválně, kolikrát za den se jen tak z ulice  kouknete na střechu domu). Hlouposti jako rozbití okno pouhým loktem nebo skutečnost, že si na vloupačku vezmete náušnice o průměru menší pizzy bych ještě toleroval, ale když se jich v jednom filmu sejde tolik, je to katastrofa.

    Ale abych jen nenadával i pár světlých momentů se tu najde. Například “trik” s penězi se docela povedl. Řemeslně je snímek zvládnut pouze průměrně. Asger Leth, nováček na režisérské stoličce, nenabízí nic nového a jede podle zaběhnuté šablony. Neumí komunikovat s herci a nedokáže navodit tu atmosféru, což (nejen) zkušenější režiséři bez problémů zvládají.

    Herci jsou vybraní dobře, ale Asger jim neuměl spŕavně vysvětlit, co a koho hrát. Sám není takový sympaťák, aby tuto roli utáhl sám (fanoušci Avatara odpustí) a Banks, která naprosto neví, co hrát, mu rozhodně nepomáhá. Jamie Bell se snaží, ale určitě má navíc. Jediná, která svou úlohu zvládá bez chyby je Genesis Rodriguez a to kvůli tomu, že je to neskutečná kočka a do obličeje ji nikdo  nekouká.

    Konec je sice předvídatelný, ale ne k zahození a možná se i přistihnete, že hlavnímu hrdinovi držíte palce. Těch akcí na “poslední chvíli” je tu přesto až moc a céle to prostě nedrží pohromadě. Muž na hraně je podprůměrným snímkem, který si pustíte jednou a to když víte, že to při něm zalomíte. Náruživějším divákům bych raději doporučil lety ověřenou tutovku Telefonní budka (či novější The Ledge).

    Hodnocení : 40%

    Tags: , ,

  • O J. Edgaru se mluvilo, a to že hodně. Na začátku roku se dokonce spekulovalo, že v závodu zvaném ‚Oscaři‘, je největším favoritem a v cestě mu stojí možná tak akorát Spielbergův Válečný kůň. Jak teď už víme, ani jedno z těchto historických dramat se, ale na prestižním předávání akademických cen neuchytilo a J. Edgar dokonce neobdržel jedinou nominaci. Naše kina stáhla tento snímek ze svých programů a do našich končin se dostane tedy zase jen a pouze na DVD. Jedná se o další velký omyl nebo tentokrát kritikům není co vyčítat?

    Nejdříve bych chtěl podotknout, že J. Edgar je životopisným dílem a nic z toho, co píšu nemůže být tím pádem považováno za spoiler.

    John Edgar Hoover byl zakladatelem a ředitelem americké agentury FBI. Zavedl dodnes fungující policejní postupy a započal centrální systém otisků prstů (takže mu vlastně vděčíme za většinu Kriminálek). Za 40 let svého působení na postu ředitele si stihl téměř na každého vyššího politika či významnou celebritu nahrabat nějákou špínu, kterou by mohl, v případě nutnosti, použít a osobu tak poškodit. Hoover byl ale také známý pro svoje sexuální skandály. Velmi rád si oblékal ženské šaty a nebyl nikdy ženatý a mnoho lidí naznačovalo, že má homosexuální vztah se svým kolegou Clydem Tolsonem.

    Většina lidí považuje za poslední Eastwoodův snímek vyzrálé Gran Torino a jeho Život po životě bere v potaz již jen jako špatný vtip. Od J. Edgara se čekalo mnohé a první kritiky vyzdvihovaly Clintovu režii a Leův herecký diktát do nebeských výšin. Nemýlili se Eastwoodova režie je po tolika letech praxe velmi sebejistá, pevná. Lpí na veškerých detailech a prolínání časových úseků užívá velmi chytře a nenuceně.
    Všechny důležitá data a potvrzené případy jsou bezesporu podány zajímavě a především reálně. Na jejich úkor se ale ostatní scény utápí v sáhodlouhé nudě.

    Leovo herectví dosáhlo vrcholu a jako Hoover překnává veškeré své dosavadní výkony. Dokázal Edgara podat takovým způsobem, že na dvě hodiny zapomenete na DiCapria a vnímáte ho pouze jako Hoovera. Nastínil ho jako muže, který si bez okolků jde za svým, muže, jež si nejvíce váží úcty a respektu. Bohužel ve filmu se na jeho sexuální aféry tvůrci nezaměřili a odbyli je dvěma pětivteřinovými scénama (nechápejte mě špatně, určitý podtext těhto skandálů tu je, ale konkrétně je vyobrazují pouze tyto dvě scény).

    To ale neznamená, že by se jeho herečtí partneři ztráceli v jeho stínu, naopak. Asi nejvýraznější úlohu tu hraje skvělý Armie Hammer (veslař z Fincherovi Sociální sítě). Střihl si roli Hooverovy pravé ruky a později i pravé lásky, Clydea Tolsona. V pozadí nezůstává ani zkušená Naomi Watts alias slečna Gandy či Judy Dench jako Edgarova matka.

    Ve zkratce se jedná o Eastwoodovo slabší dílo, které však dolů sráží hlavně zdlouhavá stopáž a místy váznoucí scénář. Neúčast v našich kinech je tentokráte možná i dobrou věcí, protože tipuji, že zrovna tento snímek by normálního mainstreamového diváka, zhýčkaného vizuálními efekty a explozemi, ani zdaleka nenasytil.

    Hodnocení : 70%   , KINOBOX

    Tags: , ,

  • Recenze 08.03.2012 2,421 Comments

    Nejnovější film od Walta Disneyho spolkl 250 miliónů dolarů (!), což je dokonce více nežli zmíněný Avatar. A přesto vsází na předvídatelný děj, režiséra, který nikdy netočil hraný film a ono “magické” (mnou pohrdavě odmítané) 3D.

    john-carter-poster

    John Carter je bohatý mládenec, který by si v 19. století, ve kterém příběh začíná, mohl žít jako prase v žitě.  Jednoho dne si nechá poslat pro doktora, ale ještě před jeho příjezdem umírá. Tím ovšem nic nekončí, ba naopak. Veškerý svůj majetek zanechává synovci Edgarovi mimo jiné i se záhadným deníkem. Když Edgar deník otevře, tak se společně s ním vracíme 13 let zpět na začátek, kdy byl Carter ještě méně než chudým hledačem zlata. Po útěku z cely dočasného zadržení se Carter dostává do jeskyně, kde narazí na tajemného strážce, jemuž sebere teleportér, kterým se mrknutím oka dostane na Mars. Tím začíná neskutečný příběh pozemšťana, jež je jediný kdo může tuto rudou planetu zachránit před jistým koncem.

    Režie se ujal Andrew Stanton, jež byl doposud zodpovědný pouze za animované snímky (Hledá se Nemo, VALL-I) a vzhledem k tomu, že toto je jeho hraný debut se s tímto megaprojektem vypořádal neobvykle slušně (i jeho kolega Brad Bird, který byl donedávna také pouze animátorem nás před třemi měsíci mile překvapil čtvrtým pokračováním Mission Impossible). Většina věcí šlape, tak jak má a ani odrazující 137 minutová stopáž se nezdá býti tak dlouhá.

    Největším trnem v oku je tu bohužel samotný scénář, který je adaptací sci-fi románu od slavného spisovatele  Edgara Rice Burroughse (ze všeho např. Tarzan). Slibný a zábavný začátek ihned zaujme a místy i pobaví, ale snímek postupně trošku ztrácí dech a zásobuje nás především pořád dokola omletými frázemi plnými trapného udobřování a nevýznamných dialogů. Nebýt nádherné krajiny a zajímavé kamery po chvíli by jste se začali nudit a neustále kontrolovali hodinky.

    Dalšího bludišťáka strhávám za zklamání v podobě souboje v aréně (viz. úvodní obrázek), na který jsem se velmi těšil. Potenciál tohoto zápasu byl naprosto roztříštěn ohranými klišé a celá scéna, která navíc trvá asi je 3 minuty, je celkově bez jakékoli atmosféry. Kdybych kopal dál, určitě bych našel i další nedostatky a chyby (např. Carter celou dobu nejí ani nepije a když už je u jezera, tak si jen namočí ruce ; režisér využívá gravitaci Marsu jen a pouze když se mu hodí a poté pouze doufá, že na ni divák jaksi pozapomněl).

    Obsazení hlavního hrdiny Taylorem Kitschem nebylo špatnou volbou, ale zdá se mi, že studio už prostě nechtělo plýtvat více peněz než by muselo a možná, že si ani nemohlo dovolit hvězdu prvního (no, ani druhého) kalibru. Taylor hraje dobře, určitě nějáké to charisma má a nejspíše se po Johnu Carterovi vyhoupne do vyšších tříd, ale podle mého názoru se tam nezdrží na moc dlouho. Marku Strongovi záporáci bez výjimek sluší a jako tajemný ‘thern’ je skvělý. Přiznám se, že Williama Dafoeho jsem podle hlasu nepoznal a stejně se v nevyhnutelném dabingu ztratí úplně. V širším obsazení poté zaujme snad už jen na pohled sympatický James Purefoy alias ‘Kantos Kan’.

    John Carter není typickým blockbusterem . Velké epické bitvy se nekonají a konečná válečná scéna funguje tak, že si v jejím průběhu stačí všichni ještě popovídat.  Nicméně technická zdatnost režiséra, nádherné scenérie, skvělá výprava (ať už ta ze Země nebo na Marsu), všudypřítomný prach a velmi povedený konec snímku přispívají značnou mírou.

    Stručně : Průměrný divácký zážitek okořeněný dávkou efektů s povedeným, ale nevyužitým a zbytečným třetím rozměrem.

    Hodnocení : 50%



    Tags: , , , , , , , , , ,