• Recenze 31.05.2012 5,684 Comments

    Lidé se dělí na dvě skupiny. V jedné jsou ti, kteří tento geniální snímek milují a v druhé ti, kteří jej ještě neviděli. Jestli čirou náhodou spadáte do skupiny č. 2, tak to jděte rychle napravit, ostatní můžou s čistým svědomím směle pokračovat ve čtení. V tomhle článku si daný snímek trochu rozebereme, a proto dopředu píšu, že bude obsahovat SPOILERY.

    ‘Historky z podsvětí’ jsou prostě klasikou, která nerezaví. Jedná se o film, kde má všechno svůj čas a místo a vše se řídí především Tarantinovými zálibami a nápady. Pomalu každá scéna obsahuje nějákou odbočku, popkulturní odkaz nebo narážku, která je režisérovi blízká (většina těchto znaků je pro zájemce vyjmenována dole pod článkem, některé jsou zasazeny přímo v textu). Vrcholem je poté záběr na vstup do restaurace U Mazaného králíčka, kde režisér na publikum vybalí takovou hromadu kulturních odkazů, že je dokáže dost těžko strávit najednou (to samé potom nabízí i náhled do Lanceova domu). Stejně jako Vincent divák pomalu očima projíždí po různě oblečené obsluze, dobově vybaveném interiéru či se zaposlouchává do stylové country muziky. Pro mě osobně je tato scéna jedna z těch vůbec nejlepších.

    Oproti Gaunerům, kde herci dokonce museli hrát ve svém vlastním oblečení, Pulp Fiction mělo docela slušný balík 8 miliónů dolarů, který na place zajistil kupu známých tváří (5 mega z toho šlo na výplatní pásky herců). Role Wolfa a Julese byly dokonce psány Keitelovi a Jacksonovi na tělo a o postavu Butche se, kromě výsledného Bruce Willise, rvali i Matt Dillon, Mickey Rourke nebo Sylvester Stallone.

    Scénář psal samotný Tarantino a je v něm znát jeho rukopis. Dlouhé dialogy, inteligentní hlášky, perfektně napsané charaktery, zajímavé zvraty (všimněte si, že pokaždé když je Travolta na záchodě, tak se stane něco zlého) a originální posloupnost děje, která dokáže ihned zaujmout a mnohdy i zmást a přitom je tak jednoduchá : nejdříve Vincent s Julesem navštíví partu nenechavců, která strejdovi Marsellusovi ukradla kufřík s pochybným obsahem, potom se Vincentovi úspěšně podaří vymalovat interiér auta vnitřkem Marvovi hlavy. Situace (kolem Bonnie) si žádá rychlé ukrytí vozu v nedalekém domě Julesova kamaráda Jimmieho. Na pomoc je přivolán pohodový Wolf, který již v osm ráno popíjí martini v na míru ušitém smokingu několik minut cesty autem od místa, kde se gangsteři schovávají. Problém je vyřešen a Vinc s Julesem jdou v novém oblečení na snídani, kterou se chystá vyloupit ‘ringo’ jménem Pumpkin s jeho společnicí Honey Bunny. Po výměně mouder oba ‘páry’ v klidu odcházejí. Vinc a Jules se ještě zastaví na slovíčko se svým šéfem a Vincent se stihne porafat s boxerem Butchem, který byl u Marselluse dohodnout fixlovaný zápas.

    Poté následuje scéna, kde Vincent bere Miu na steak k Mazanému králíčkovi. Díky společnému tanci a následné výhře v soutěži se po pár drincích zastaví u Mii doma. Vincent si odskočí a kvůli dlouhému rozhovoru se sebou samým nestihne včas Mie zabránit šňupnout si prvotřídní heroin od povaleče Lance, u kterého byl odpoledne nakupovat. Mia dávku neunese a Vinc je nucen ji dovézt do dealerova domu. S Lanceovou pomocí se ji podaří zachránit rychlým bodnutím adrenalinu (jedním, ne třemi) přímo do srdce. Po této akci jsou oba dva svázáni přísahou o mlčenlivosti a pokojně se rozloučí.

    Následuje den  boxerského utkání, kde Butch ‘omylem’ zabije svého protivníka namísto toho aby ”v pátém kole šel na prdel”. Celá gangsterská rodina má jediný úkol, Butche najít a zneškodnit. Butch je tou dobou, ale již v motelu se svou dívkou Fabienne a plánuje si klidný zbytek života někde na slunných ostrovech. Program mu ale naruší skutečnost, že Fabienne v jejich domě nechala zlaté hodinky, jež si Butchova rodina předává již několik generací. Kvůli tomu Butch nasedá do auta a vyráží zpět do svého bytu, kde na něj již čeká Vincent s Marsellusem. Bohužel, když Butch dorazí na místo určení, Vinc si zrovna vyprazdňuje střeva a Marselus je na cestě pro kávu. To vede k tomu, že Butch Vince pošle do věčných lovišť a Marseluse potká až když stojí s autem na chodníku pro chodce. Divoká honička skončí v obchodě vedeném Maynardem a Zedem, kteří si užívají sadomasochistické hrátky. Zatímco Marselus je znásilňován v Gimpově cimře, Butch hledá vhodnou zbraň na jeho záchranu. Akce proběhne bez problémů a Butchovi je odpuštěno jeho nedodržení slibu. Vrací se do motelového pokoje za Fabienne a odjíždí na Zedově Chopperu.

    I když příběh nezní extra zajímavě, Tarantino dokáže díky svému talentu a  jeho masivnímu intelektu (skoro 160 IQ) natočit efektně i dva chlápky v autě povídající si o názvech hamburgerů v jiných zemích. Skvělou kreativitu potvrzuje i užití záměrně falešných pozadí při jízdách v automobilech nebo zvolení neobvyklého soundtracku, který neobsahuje žádnou ústřední melodii (a i přes to, že se v něm nachází čistě rádiové hity, jde o jeden z těch nejlepších ‘OSTů’ vůbec).

    Film je perfektní ukázkou toho, že i bez obrovských explozí lze vytvořit svižný snímek, který diváka vtáhne do děje a funguje především díky promyšleným dialogům, pečlivé režii a špičkovým hereckým výkonům (vemte si, že ve filmu je asi jen pět akčně laděných scén a většina z nich se odehrává na ploše několika sekund) a to při dvou a půl hodinové stopáži.

    Velkým plusem je, že český dabing se v tomto případě velmi povedl. Není sice tak úderný jako skvělý originál, ale když náhodou přepnete kanál a na obrazovce vyskočí Ving Rhymes s hlasem Václava Vydry nebudete mít chuť přepnout zpět na zprávy (a to zrovna Vydra je že všech dabérů nejhorší).

    Menší odstavec bych chtěl věnovat i tajemnému objektu uvnitř kufříku. Samotná idea kufru s tím, že jeho obsah každého zbaví slov a divák přesto neví, co skrývá je otevřenou poklonou snímku Roberta Aldriche Kiss Me Deadly (Quentin přesto trvá na tom, že ho to napadlo dřív, než tento film viděl). Diskuze jsou plné různých teorií, co se v kufru nachází. A to jsou teorie zapřísáhlých fanoušků, kteří si nejenom všimnou, že v záběru, kde na Julese a Vince vyletí chlápek s ‘malým dělem’ v ruce, jsou kulky ve stěně vidět ještě před střelbou, ale zaregistrují i Vincentova záda v úvodní scéně. Nejoblíbenější názor (i když dost drtí celkový nádech reality celého filmu) je, že v kufříku Marsellusova duše. Tomu by odpovídal kód zámku 666 i náplast na Marsellusově krku (což ovšem bylo kvůli tomu, že Rhymes přišel na natáčení s jizvou, tak ji Quentin překryl náplastí). Jedná se ale pouze o spekulace, pravdu, pokuď vůbec nějaká je, se asi nedozvíme.

    Několik odkazů na Tarantina : (pocty filmům atd. by vystačili na štíhlou knížku, najdete je popřípadě na ČSFD v ‘zajímavostech’)

    • Butchovi hodinky jsou z Knoxvile, Tenesse, rodného místa Tarantina
    • Peněženka Bad MotherFucker je ve skutečnosti Quentinova
    • Nápis před vstupem do boxerské haly hlásá  “Vossler vs Martinez”. Což jsou dva Tarantinovi kamarádi, s kterými pracoval ve videopůjčovně. Stejně tak postava dealera Lance dostala jméno po šéfovi té samé videopůjčovny.
    • Postavy Julese a Vince jsou pojmenovány podle filmu Jules a Jim, který je Tarantinův oblíbený.
    • Znásilnění Marselluse je spojováno se snímkem Vysvobození, jež Quentin viděl v 7 letech.
    • Na zdech v Mazaném králíčkovi můžete vidět plakáty Tarantinových oblíbených “béčkových” filmů.
    • Tarantino do scénáře zasadil  narážku „čtvrtlibrák se sýrem“ po své návštěvě Evropy.
    • Všimněte si, že Tarantino používá ‘záběr z kufru auta’ snad v každém svém filmu.
    • Taneční parket v restauraci U Mazaného králíčka má tvar tachometru, tak jak to Quentin viděl ve filmech Speedway .

    Pulp Fiction je prostě klasikou a je v mém případě dalším dílem, spadajícím do složky filmů, které dokážu slovo do slova odrecitovat. A to jak v češtině, tak v anglickém originálu.

    Hodnocení : 110%

    Tags: , ,