• Recenze 22.03.2012 2,260 Comments

    Nový snímek Oliviera Nakachea a Erica Toledana, kteří za sebou doposud měli jen slabší komedie, ohromil jak diváky tak kritiky (mimochodem se v poslední době vyhoupl až na místo 8. nejlepšího filmu ČSFD). O to více je zarážející, že se mu nedostalo pozornosti od akademiků ani většímu počtu kin. Seznamte se s příběhem.

    Phillipe je zámožný postarší milionář, který schání pečovatele, jež by byl schopen se o něj starat 24 hodin denně. Osud totiž usoudil, že smrtí jeho manželky mu neuštědřil dostatečnou ránu, a proto mu v ošklivé nehodě zlomil dva krční obratle, což způsobilo, že ochrnul od paty až ke krku. Mezi všemi uchazeči vyčnívá neobvyklý Driss, kterému jde pouze o to, aby dostal nazpět svou podporu. Navzdory všem jeho nedostatkům se Phillipe rozhodne najmout právě jeho. Tak začíná příběh o čistém přátelství, rodině, odpuštění a elektrickém vozíku.

    Filmy, které mají na plakátu kurzívou napsáno ‘podle skutečných událostí’ vždy přitahovaly větší pozornost. Nejspíše kvůli tomu, že v sobě mají to magické ‘to’, které smyšlený příběh prostě nemůže nabídnout. Divák je hned od začátku na pozoru neboť ví, že ona událost se opravdu stala, a proto se mu i lépe soucítí s danou osobou nežli s nějákým charakterem, který existuje pouze na papíře (samozřejmě existují výjmky, kde hercovo/herecčtino charizma, šikovný scénář či um réžiséra nahrazuje i tuto skutečnost).

    Intouchables je hořké drama zaobalené v karamelovém obalu vtipu a svižnosti. Což potvrzuje hned úvodní honička, jež zarazí do křesla, místy i pobaví a krásně rozpumpuje krev v těle (mimochodem pustil jsem si ji hned dvakrát za sebou). Obdobných scén je ve snímku požehnaně a už při jejich sledování si uvědomujete, že tyto záběry se stávají legendárními, ne-li kultovními (opera, oslava, zrcadlo, obraz).

    Režiséři svou úlohu zvládají bravurně. Perfektně spolupracují jak s herci, tak se skvělou kamerou a je vidět, že si pohráli i s těmi nejmenšími detaily. Vše je  promyšlené, od Drissova pokoje až po tkaničky u jeho tenisek. Snímek se dokáže díky jejich talentu lehce dotknout všech emocí a přitom výrazně netlačit na pilu a z diváka city mermomocí netahá.

    Herci se ve svých rolích vyžívají a je jasné, že je natáčení bavilo. Ať už François Cluzet alias francouzský Dustin Hoffmann či Omar Sy oba jsou bezchybní a díky nim si film užijete zase o něco víc. Chemie mezi nimi funguje a návštěva opery nebo scéna u zrcadla jsou právě kvůli nim tak povedené a zábavné.

    Další jednotlivou kapitolou je úžasný soundtrack. Scény jsou velmi chytře oddělené tématickou hudbou, která sama o sobě dokáže neskutečně navodit atmosféru. Užití těchto skladeb zvedá snímek celkově o několik procent nahoru.

    Intouchables je jeden z nejpovedenějších filmů nejen minulého roku, na jehož další shlédnutí se velmi těším. Byla by škoda nechat si ho ujít, tak tu chybu neudělejte.

    Stručně : Ač nevýrazné (propagačně), tak neskutečně povedené francouzské drama, jež dokáže pobavit, slušně rozpumpovat srdce a na konci určitě vykouzlit úsměv na tváři.

    Hodnocení : 90%

    Tags: , , , , , , ,