• Seriál Sherlock si i přes svých pouhých 6 dílů stihl nastřádat pěknou řádku fanoušků a od amerických diváků se dočkal (bohužel) i remaku. Spoustě lidí, ale i po několika měsících stále vrtá hlavou poslední závěrečný akt druhé série. Následující řádky obsahují spoustu spoilerů a tak prosím čtěte jen na vlastní nebezpečí (popřípadě rychle utíkejte napravit neznalost seriálu).

    Nebudu zbytečně chodit kolem horké kaše a přejdu rovnou k věci. Všichni víme, že Moriarty nechal záměrně Sherlockovi Pohádky Bratčí Grimmů jako vodítko k nalezení unesených dětí. Otázkou, ale zůstává, zda neměla kniha býti rovnou pomůckou k rozluštění oné IOU (I OWE YOU -  Dlužím ti to, např.  vyřezané do jablka )hádanky.


    Je hned z počátku jasné, že Sherlock nevěří v ‚binární kód‘. V kód, jež dokáže otevřít všechny dveře. Ťukání, které předvádí na střeše nemocnice je naprosto odlišné od Moriartyho „Partity No.1“. A přesto je scéna v labolatoři důležitá. Je to moment, kdy Holmes přijde ne na to, jak “zničit Richarda Brooka a přivést zpět Moriartyho”, ale spíše jak a proč hrát “obyčejného/ordinary Sherlocka”. Okamžitě Moriartymu pošle zprávu, ve které předstírá svou víru v onen zázračný kód, jež dokáže otevřít všechny dveře. Tímto trikem před svým sokem získává cenou výhodu.

    V tomto okamžiku je Moriarty přesvědčen o své intelektuální nadváze a dovoluje dokonce Sherlockovi vybrat čas a místo shůzky. Neočekává žádnou past ani léčku a je jistě přesvědčen, že Sherlock v binární kód věří. Proto tedy nemocnice Bart’s, není to pouze místo kde Sherlock může zfalšovat svou smrt, ale je i místem Moriartyho pádu. Protože, jak víme, Moriarty jednoduše nemůže zůstat naživu.

    Sherlock by svou sebevraždu ale nemohl “zahrát” s Moriartym po jeho boku. Moriarty by mohl vše prokouknout, mohl by si všimnout popelářského auta, matrace nebo čehokoliv na čem Sherlock přistál. Jim není hloupý, on by na to přišel. Nehledě na to, že by si určitě šel do márnice zkontrolovat, zda je tělo opravdu Sherlockovo. Smrt Moriartyho je nezbytná. Myslím, že Sherlock ví, že si nejen jde ‘na smrt’, ale také to, že Moriarty je ochotný obětovat svůj život pro pokoření svého rivala.

    Jak na to přijde? Je to lehké neboť Moriarty chce Sherlocka i jeho reputaci  mrtvého, přeci jenom slíbil, že z něj “vypálí i srdce” a zabije ho. Je také jasné, že Jim nedá Sherlocka zabít, protože by to nepodpořilo jeho příběh. Sherlock se musí zabít sám, nebo to tak musí alespoň vypadat. Sebevražda zneuctí každé slovo, které kdy Holmes vyřkl a nadobro zníčí jeho odkaz. Nepochybuji o tom, že Sherlock toto všechno ví. Ale jak si může být s naprosto jistý, že Moriarty je ochotný se zabít? Nemůže to být pouze šťastný tip, hraje se tu o hodně.

    Něco tu totiž chybí. Když Sherlock řekne “zabít Richarda Brooka a přivést zpět Jima Moriartyho” pomocí binárního kódu, tak se Moriarty naštve, protože “this is too easy, this it too easy”/”je to až moc lehké, moc lehké”. Tváří se smutně a zklamaně a nazývá Sherlocka “obyčejným”. Proč, ale používá právě slova jako “obyčejný” či “lehký”? Jediné, co Moriarty udělal bylo, že najal lidí, kteří se vloupali do Toweru, věznice a banky - na tom není nic extra (samozřejmě až na Jimův tanec před korunovǎními klenoty). Ve skutečnosti je to mnohem nudnější nežli vlastnit klíč, jež otevře všechny dveře. Takže, co myslí tím, když nazývá Sherlocka obyčejným?


    Je tu jedna věc, jedna opravdu, opravdu velmi zajímavá věc v poslední epizodě, která zůstává nezodpovězena. Ona “IOU” hádanka (I Owe yoU/dlužím Ti). Není vysvětlena ani se na ní nebere ohled a přesto se v dílu pořád objevuje. Můžeme si být tedy jistí, že je nevýznamná? Právě naopak. Je to ta nejvíce fascinující věc v celém díle, dost možná v celém seriálu. Nachází se totiž všude.

    Moriarty předá Sherlockovi “IOU hádanku” vyřezanou do jablka, namalovanou na zdi či na oknech a dokonce mu řekne, aby se “naučil mít rád hádanky/slovíčkaření . Ale obyčejný, nudný Sherlock ji nikdy nevyřeší. Nebo si to aspoň Moriarty myslí.


    Sherlock si zabrumlá “IOU” když analyzuje molekulu glycerolu a to je moment, kdy na vše přijde. Je to něco jako “Aha!” scéna, kdy Sherlockovi dojde důvod oněch písmen. Co když “IOU” jsou jednotlivá písmena. Písmena, která se dají najít v periodické soustavě prvků - iodine (jód), oxygen (kyslík), uranium (uran). A co když, přesně jako v druhém dílu první série (The Blind Banker, také napsaný Stephenem Thompsonem) každý symbol obsahuje číslo. Atomové čísla jódu, kyslíku a uranu jsou 53,8, a 92.


    V The Blind Banker čísla sloužila jako pomůcka k dorozumívání pomocí knihy (Londýn od A do Z). V tomto díle je také kniha - Pohádky bratří Grimmů. Moriarty nechá knížku na místě zločinu s tím, že ví, že ji Sherlock najde.

    Dalo to nejspíše neskutečnou práci, odhodlanost a přiznejme si to, tak trochu posedlost televizním seriálem a fiktivními charaktery (mám to stejně), ale slečna, jejíž brilantní mysl tuto teorii stvořila tu samou knihu našla, prostudovala a já další část její myšlenky četl s otevřenými ústy.


    Každá povídka má v knize své vlastní číslo. Takže předpokládejme, že “IOU hádanka” referuje k povídkám s čísly #8, #53 a #92.

    Pamatujte, Moriarty je druh kriminálníka, který nechává vodítka.
    “Every fairy tale needs a good old-fashioned villian.”

    Pohádky bratří Grimmů : povídka #53 - Sněhurka


    Zlá královna se dvakrát pokusí Sněhurku zabít (otrávená pilulka podaná taxikářem a bomba u bazénu). Při třetím pokusu si, jak Moriarty tak Zlá královna vezmou na “pomoc” JABLKO. Královna navíc pošle lovce, aby jí přinesl Sněhurčino srdce (Moriartyho zmínka o vypálení Sherlockova srdce u bazénu). Moriarty na sklo s klenoty napíše “Get Sherlock” a poté pro kamery pózuje s korunou na hlavě. Po propuštění přijde k Sherlockovi do bytu a nazve se “starým dobrým zloduchem (villian - výraz hojně využívaný v pohádkách)”, napije se z hrníčku, který má na sobě namalovanou korunu a vyřeže “IOU” do jablka. Zanechává tedy první pomůcku, která má Sherlockovi pomoci s jeho hádánkou.


    Před skokem z nemocnice Moriarty Sherlockovi řekne něco, co v češtině tolik nevyzní. Tedy : ” I love newspapers. Fairy tales. And pretty grim/GRIMM ones, too.” /”Miluju noviny. Pohádky. Některé jsou i pěkně ponuré (grim/Grimm).” Je si tak jistý svou převahou, že se nebojí vyřknout ani takovýto dvojsmysl neboť nečeká, že Sherlockovi stejně něco docvakne.

    Pohádky bratří Grimmů : povídka #8 - The Strange Musician / Podivný muzikant



    Tato povídka je o houslistovi, jež hledá společníky. Houslistova hudba přivolá tři divoké bestie. Když je přechytračí, bestie se ho snaží v pomstě zamordovat. Jedna z těchto bestií je liška. Moriarty má v kravatě zapíchlou sponu ve tvaru liščí hlavy, když jde Sherlocka “navštívit” do 221B. Sherlock je samozřejmě oním houslistou.


    Pohádky bratří Grimmů : povídka #92 - The King of The Golden Mountain / Král Zlaté Hory


    Pohádka o chlapci, jež se po řadě nebezpečných pastí a zkoušek stane králem. V příběhu je i královna a muž jenž řeší problémy ostatních za peníze. Moriarty si nasadí korunu a sedne si na trůn v londýnském Toweru.  Když je v Baker Street, vezme si hrníček s korunou a Sherlockovi řekne, že “muž s klíčem je král”.

    Takže, Moriarty dá Sherlockovi knihu, poví mu, které povídky si prěčíst (IOU) a poskytne mu dalších milion vodítek k těmto pohádkám. A co s nimi má Sherlock udělat? Moriartyho video-pohádka v taxíku vypadá důležitě, ale kdyby byla opravdu relevantní nejspíše by byla zařazena do nějákého z dřívějších dílů. Nejspíše hledáme něco, co je přímo v této epizodě, něco tak jednoduchého a hloupého, co máme přímo před očima.


    Jim nechá Pohádky bratří Grimmů ve škole odkud unese děti. Společně s knihou tu zanechá i nápis na zdi napsaný olejem, který lze vidět jen pod speciálním světlem. Nevěřím tomu, že by malý chlapec zanechal takovouto zprávu, která navíc přesně zapadá do povídky “Jeníčka a Mařenky” (následuj stopy/kousky chleba). Moriarty je posedlý pohádky. Dokonce pošle i obálku s kousky chleba na Sherlockovu adresu. Byl to tedy jistě jeho nápad napsat tuto větu na zeď.


    Důležitým faktem je také skutečnost, že Sherlock si knihu z místa činu ponechá (můžeme ji vidět v laboratoři). Je tu možnost, že je v knize zanechaná další zpráva, např. neviditelným inkoustem, který byl už v epizodě použit. Jde o tlustou knihu, ale Moriarty Sherlockovi řekne, jaké stránky hledat. Jak by řekl Jim, je ale mnohem více sexy zakomponovat zprávu rovnou v textu nežli ji nudně vepsat do knihy.


    Takže… V povídce o Sněhurce je jistá věta, která Sherlockovi napovídá PROČ by byl Moriarty ochotný obětovat se.

    “Snow-white shall die,” she cried, “even if it costs me my life!”
    “Sněhurka zemře,” plakala, “i kdyby mě to mělo stát život!”


    Sherlock tedy na střechu nemocnice jde s vědomím, že stačí Moriartyho vyprovokovat a on se zabije. Toto je pouhá střela od boku, zpráva může nebo vůbec nemusí být ukryta někde jinde.

    Každá povídka, které Jim pro Sherlocka vybral má ve svém ději zakomponované číslo 3.

    3 kulky, 3 střelci, 3 oběti.

    I - 3 kapky krve na sněhu, 3 ptáci vzlykající nad Sněhurčinou rakví.
    O - 3 divoké bestie.
    U - 3 obři a 3 noci utrpení.

    Sherlock ví, že ho Moriartyho lidi budou nejspíše na střeše sledovat, a proto předstírá, že je šokován, když se Jim zastřelí. Když Sherlock natahuje svou ruku směrem k Johnovi dává tím dost možná i signál Mycroftovým lidem, že již brzo skočí. Nepochybuji o tom, že mu Mycroft pomáhá, přeci jenom by bylo hloupé nevyužít takovéto “známosti” a především Mycroft by byl ochotný udělat cokoliv, aby odčinil své chyby.


    Popelářské auto a  cyklista byli už na internetu “vysvětleny” tolikrát, že nemá cenu se do nich znovu pouštět. Stačí si pustit závěrečnou scénu a detailně pozorovat.

    Jedinou věcí, která nebyla objasněna je, jak Sherlock dostal na obličej tak realisticky krev. Když se pozorně díváte, tak několik vteřin před skokem kamera zaměřuje pouze Sherlockovi záda a on si zatím mne obličej a nos. Je možné, že si tam umisťuje kapsle s falešnou krví.


    hlavní zdroj

    Bohužel, na potvrzení těchto teorií si budeme muset ještě počkat. Natáčení třetí série započne příští rok v lednu a vysílání by jsme se měli dočkat na podzim 2013.

    P.S.: Někteří fanoušci věří, že Moriarty, kterého máme možnost vidět v seriálu je jen hercem skutečného kriminálníka. Z Doctora Who jsem od Moffata zvyklý na ledacos, takže myslím, že ani tato myšlenka není z cesty. Přesto bych v roli Jima (z IT) nechtěl vidět nikoho jiného než Andrewa.

    P.P.S.: Andrew Scott sám řekl, že Moriarty je mrtvý. Můžeme mu ale věřit?

    P.P.P.S.: Zmíněný tanec před koruními klenoty byl improvizovaný! Samotná scéna by teda byla jinak skvělá, ale Andrew ji udělal brilantní.

  • Další adaptace populární knihy v poslední době trochu utichla a krčila se za virálními tahy Promethea a všudypřítomným očekáváním na ukončení trilogie o netopýřím muži. Svým trailerem, ale nabuzuje dojem, že je přeci jenom o co stát. Ukázka disponuje skvělou hudbou a perfektní výpravou. Klasický rukopis Luhrmanna.

    Po J.Edgarovi se DiCaprio znovu ‚vrací‘ na začátek minulého století a mám takový pocit, že zase uvidíme jeho herecký diktát (no, hrál on někdy špatně?). Ani Edgerton, Mulligan nebo Maguire po sobě nezanechávají špatný dojem. The Great Gatsby se rozhodně posouvá o několik příček výše na žebříčku očekávaných snímků.

    Hodnocení traileru : 80%

  • Tentokrát si vzala na mušku geniální seriál anglické stanice BBC Sherlock, který zobrazuje, jak by slavný detektiv pracoval v dnešním uspěchaném a technologicky vyspělém světě.

    (pouze UPDATE) V Anglii mají několik věcí, do kterých není radno šťourat. V tomto šuplíku, kde se nachází třeba i samotná královna, byste bezpochyby našli právě i onu literaturu Sira Arthura Conana Doyla. Příběhy o brilantním detektivu Sherlocku Holmesovi si tu leží už přes 120 let a Britové si na ně nenechají šáhnout. Proto, když se Marku Gatissovi a Stevenovi Moffatovi zjevila v hlavě myšlenka převést tuto postavu do 21. století, byla většina populace mírně vyděšena a výsledku se bála. Po zhlédnutí pilotního dílu, ale strach opadl a nahradilo ho čisté nadšení. Seriál byl inteligentní, vtipný, svižný. Mezi hlavními protagonisty fungovala nezaměnitelná chemie a vygradovaní atmosféry bylo režisérsky skvěle zvládnuto. Sherlock si našel své fanoušky a brzo se dostal i k nám.

    Proto jsou v posledních dnech nadšenci (mezi které se řadím i já) dost vystrašeni prvním videem amerického (ne)remaku. Nejenom, že Američani vzali premisu seriálu a jeho pointu převedení příběhu do 21. století, ale navíc do role armádního veterána, doktora, nejlepšího přítele Sherlocka Holmese, Johna H. Watsona dosadily ženskou postavu, kterou bude hrát Lucy Liu (Charlieho andílci).

    Roli samotného Sherlocka, v originálním seriálu hraného nenapodobitelným, charismatickým Benedictem Cumberbatchem, si v střihne Jonny Lee Miller (Dexter, Temné stíny). Inspektora detektiva Lestrada poté Aidan Quinn.

    Už jen teaser – video z natáčení divácké obavy nesnižuje a najde se tu i pár logických chyb. Například ‚opravdový‘  Sherlock Holmes by nikdy neřekl „Sometimes I hate it when I’m right.“ / „Někdy nesnáším, když mám pravdu.“, ale spíš by si z ostatních utahoval, jak to, že si toho nikdo nevšiml. To je, ale pouze můj názor, posuďte sami ve videu dole. KINOBOX

    Tags: , , ,

  • Community přišlo na televizní obrazovky roku 2009. Od té doby si našlo řadu neskutečně oddaných diváků, kteří se v posledních několika měsících snaží tento komediální seriál, nacpaný skvělými hláškami a perfektně napsanými charaktery, udržet na živu. NBC ho totiž plánuje stahnout ze svých programů.

    Děj je až prostě jednoduchý. Celý příběh se točí kolek studijní skupiny sedmi individuí Jeffa, Abeda, Britty, Annie, Pierce, Troye a Shirley, kteří jsou sami o sobě dost zajímaví. Dohromady proplouvají předměty a snaží se zachovat si alespoň poslední kousek normality, o kterou je tato škola obírá. I když se možná zdá, že zápletka je celkem přímočará, díky skvělým postavám a pečlivě napsanému scénáři se děj pomalu rozrůstá a nabízí tím daleko víc.

    Hned na začátku bych měl podotknout, že i když je Community plné vtipných scének a dialogů, člověk, jež se zajímá o filmy trochu hlouběji si seriál užije o mnohem více než normální ’smrtelník’. Pořad totiž obsahuje nespočet filmových parodií, gagů, citací a spoofů, které pobaví především filmy znalého, samozřejmě se ale ani normální divák nebude rozhodně nudit.

    Vedle stálé sedmičky hlavních protagonistů : Jeffa ex-právníka, Abeda - filmového fanatika, Pierce - rasistického milionáře, Britty - upřímné bojovnice za lidská práva, Annie - chytré slušňačky, Troye - hvězdu střední školy a Shirley - pobožné matky, se objevuje i řada vedlejších postav, která seriálu neskutečně přidává. Děkan Pelton, jež se neustále objevuje v stále nových převlecích a kostýmech (např. jako Lady Gaga nebo jódlující Němec) je dokonalou ukázkou toho, jak bláznovou je Community školou. Leonard, Star-Burns, Magnitude nebo Garrett jsou pak již jen třešničkami na tak už vynikajícím dortu.

    Pro mě osobně je hlavním hrdinou zvláštní Abed. Hlavně proto, že je tak trochu ekvivalentem Sheldona (the Big Bang Theory), který se zajímá o kinematografii. Abed ví vše, co se filmů týče, ale nedokáže stejně jako Sheldon pochopit sarkasmus a další sociální zvyky, které ostatní berou za samozřejmé. Další výraznou postavou tu je Seňor Chang v podání geniálního Ken Jeonga (asiat z Pařeb ve Vegas a Bangkoku), který hraje ne moc ukázkového učitele španělštiny.

    Ačkoli je Community v drtivé většině dílů nadprůměrná, vyskytují se v ní části, které jsou naprosto famózní. Obzvláště speciální epizody ‘paintball’, ‘mafie díl’, ‘zombie’ nebo parodie na Glee či Právo a pořádek ve třetí sérii. Samostatnou kapitolou jsou poté krátké závěrečné scénky Troye a Abeda - posuďte sami.

    Stručně řečeno, dalším mým doporučením na zkrácení nejen dlouhých chvil nebo sychravých neděli, je úžasný, inteligentní, zábavný a originální TV seriál Community. Určitě toho nebudete litovat.

    P.S. : NBC potrvdila čtvrtou sérii s minimálně 13 díly.

    P.S.S.: #sixseasonsandamovie

    Tags: , ,

  • Tak trochu odbočím od kinematografie a zaměřím se na největší vypatlávač mozku, který kdy spatřil světlo světa. Tím je náboženství. Náboženství dohnalo už nespočet lidí nejen k šílenství, ale bohužel i k smrti (7. září). Dokázalo hromadu věřících obrat do posledního halíře a navíc je nechalo v domnění, že se jim to vyplatí.
    Schrňme si to. Křesťanství nechává lidi věřit v to, že naše planeta je 2000 let stará a celá naše existence začala mluvícím hadem, kterému poroučí všemohoucí chlapík, který žije na nebi a umí naslouchat miliardám lidí najednou a i přes skutečnost, že pokud spácháte hřích z desatera, tak Vás pošle do pekla, kde se budete smažit v nekončících bolestech ‘Vás miluje’.
    Tomuto fenoménu, jež trvá už několik tisíců let pořád nedokážu přijít na kloub a neprosto mi nedochází, jak ho takové procento světové populace může brát za (omluvte ten výraz) ’svaté’. Podle mého názoru se prostě věřící, tak moc bojí toho, co je čeká po smrti, že jsou ochotni věřit i naprostým hovadinám.

    A když už jsme na filmovém webu, přihazuji i několik odkazů na známé stand-up komiky, kteří se právě tímto tématem ve svém výstupu zabývají.

    Tags: , ,

  • Zatímco v kinech běželo pokračování úspěšné krimi-komedie Sherlock Holmes s charismatickým Robertem Downey jr. na obrazovkách britských televizorů se na kanálu BBC vysílal seriál založený na stejné postavě, stejném intelektu, stejném příběhu, ale v jiné době. Byl to geniální seriál jménem Sherlock.

    V Anglii mají několik věcí, do kterých není radno šťourat. V tomto šuplíku, kde se nachází třeba i samotná královna, byste bezpochyby našli právě i onu literaturu Sira Arthura Conana Doyla. Příběhy o brilantním detektivu Sherlocku Holmesovi si tu leží už přes 120 let a britové si na ně nenechají šáhnout. Proto, když se Marku Gatissovi a Stevnovi Moffatovi zjevila v hlavě myšlenka převést tuto postavu do 21. století, byla většina populace mírně vyděšena a výsledku se bála. Po zhlédnutí pilotního dílu, ale strach opadl a nahradilo ho čisté nadšení. Seriál byl inteligentní, vtipný, svižný. Mezi hlavními protagonisty fungovala nezaměnitelná chemie a vygradovaní atmosféry bylo režisérsky skvěle zvládnuto. Sherlock si našel své fanoušky a brzo se dostal i k nám.

    Do hlavní role, díky jeho charakteru v Pokání, vybrali tvůrci sympatického Benedicta Cumberbatcha, což byla velmi chytrá volba. Muže se šarmem a intelektem vědců, ale bez citu pro lidské emoce ztvárnil dokonale a za jeho ledově chladnýma očima můžete téměř vidět jak jeho mozek šrotuje na plné obrátky. Jako jeho věrného pomocníka a ‘blogera’ Johna H. Watsona zvolili Martina Freemana, jež je nejznámější asi díky roli v Kanclu. Nemesis Sherlocka Holmese Jima Moriartyho si střihl ‘někdo’ (nebudu vyzrazovat těm, kteří neviděli, abych nespoileroval. Přeci jenom je to ve třetím díle docela důležitá postava.) a znovu dokázal, že i naprostého ničemu můžete milovat (nemají to záporáci vždycky lehčí ?). V dalších rolích se objeví Una Stubbs, Rupert Graves či samotný scénárista Mark Gatiss jako Mycroft Holmes.

    Scénář pracuje hlavně díky samotnému Sherlockovi. Celou dobu je o dva kroky před Vámi a  nakonec stejně skončíte s bezeslovným výrazem ve tváři, který většinou sdílíte s Watsonem. Režie si pohrává s detaily a skvěle spolupracuje s krátkými flashbacky, které Vám díky Sherlockovým poznámkám, objasní určité dedukce hlavního hrdiny. Všechno prostě šlape jak má a díky odlehčeným suchým hláškám se divák nikdy nenudí.

    Seriál má dvě série po třech dílech, ale každá epizoda vydá za plnohodnotný celovečerní film. Tento článek není recenzí, pouze mým silným osobním doporučením, jež jsem napsal asi deset minul po (minimálně) patnáctém zhlédnutí všech dílů. Sherlock má ten potenciál stát se nejlepším krimi seriálem posledních let (jak to vidím já, tak na podobné úrovni se pohybuje jen Dexter nebo Perníkový táta) a určitě se vyplatí na něj kouknout.

    Hodnocení : 100%

    Tags: , , , , , , , ,

  • Byl chladný lednový večer a  nad městem se stahovala mračna. Derek vyšel z obchodu, rozbalil zakoupené cigarety a natáhl do sebe vůni nikotinu. Zavětřil a vydechl blahem. Pomalu se vydal ke staře vypadající chalupě.  Otevřel vrata a šouravým krokem dorazil ke dveřím. Vešel dovnitř a hodil kabát na zaprášený věšák. Přešel pokoj a usedl ke stolu, na kterémž stál psací stroj. Snažil se začít psát. Nic. Ani sebemenší náznak příběhu či zápletky. Zvedl se , znovu se oblékl a vydal se ven za možnou inspirací. Prošel okolo kašny na náměstí a usedl na ledovou lavičku. Jeho oči kmitaly všude možně doufajíc v jakoukoli akci. Znovu vytáhl krabičku a promrzlými prsty uchopil konec cigarety. V kapse nahmatal stříbrný zapalovač a škrtl jím. Vydechl kolečko kouře, zaklonil hlavu a zadíval se na zatahující se šedočernou oblohu. Asi by usnul, kdyby na něj po chvíli nezačaly padat studené vločky. Začalo sněžit. Neohrabaně se zvedl a zamířil domů

    Příští den začal jako obvykle. Budíček okolo osmé, ranní káva a cigareta, usednutí za psací stůl. Snahu o napsání prvního slova, ale přerušila nečekaná návštěva přítele Marka. Neznali se tolik, pár pozdravů a prohozených slov, proto Derek vůbec nevěděl, co tu dělá. Mark byl zpocený a udýchaný. Vrazil do pokoje a zabouchl za sebou dveře. Derek zpozorněl, když zjistil, že si drží ruku na krvácející ráně.  Mark spadl na zem, ale s menší pomocí se vydrápal na křeslo. Derek běžel pro vodu a obvazy. „Jsi v pohodě?“, zeptal se, ale více ho zajímalo, co se vůbec stalo. „Nevypadá to dobře, co?“ , vysoukal ze sebe Mark, „Neměl jsem kam jinam jít, promiň. Jdou po mě nějaký chlápci. Asi jsem viděl to, co jsem neměl.“ „Co se stalo?“, konečně se zeptal Derek. „Šel jsem okolo obchodu, hleděl jsem si svýho, ale najednou jsem zahlídl partu chlapů. Bylo jich asi šest a jednomu z nich se zapáskem dost jasně rýsovala bouchačka. Bylo vidět, že ten veprostřed tam není dobrovolně a že asi udělal něco, za co bude pykat.“ „Počkej, chceš říct?““, vyhrkl ze sebe Derek a tisknul obvaz na ránu. „Byla to blbost, ale sledoval jsem je. Víš moc dobře, že se s Lori v posledních měsících jen tak tak držíme nad vodou a řek jsem si, že kdybych vyfotil něco zajímavýho ,tak by z toho něco mohlo kápnout. Chápeš, třeba od novin.“ Derek nevěděl, kdo je Lori, ale předpokládal, že Markova žena. Odkryl zkrvácený obvaz a s odporem se zadíval na střelnou ránu, z které nepřestávala téct krev. Nebyla to hluboká rána, ale stále to bylo vážnější zranění, která Markovi způsobovala velké bolesti.„Měl bych tě dovést do nemocnice!“, došlo Derekovi a natahoval se pro telefon. „Na to jsem taky myslel, ale pak jsem si uvědomil, že by mě nejspíš vystopovali podle záznamu pacienta,“ řekl a podíval se na Dereka, po chvíli dodal „jen mi ještě dones jeden obvaz a kleště, prosím.“ Derek poslechl. Hbitě doběhl do koupelny a vzal poslední obvaz, poté skočil do sklepa a sebral co možná nejčistší kleště. Dobře věděl, co se Mark chystá udělat. Podal oba nástroje Markovi a doufal, že nebude muset pomáhat. Mark si do pusy strčil tužku, jež ležela na nočním stolku vedle křesla a zakousl se do ní. Pevně uchopil kleště a zoufale se jimi snažil vylovit kulku. Slzy mu vlezly do očí a jeho úpění sílilo. Po několika marných pokusech se mu konečně zadařilo. V sevření kleští se blýskala malá zakrvácená kulka…..

    Docela by mě zajímaly názory, jestli má smysl pokračovat či co zlepšit. Budu rád za každou kritiku, děkuji.

    Tags: ,

  • Poslední kousek mozaiky komiksových příběhů studia DC pomalu připlouvá do kin. Pojďme si připomenout předminulé tituly (nejen, ale hlavně) Chrise Nolana.

    Režisér Christopher Nolan se představil (pokud přeskočíme ač tříminutový, tak nesmírně působivý kraťas Doodlebug) mimořádně chytrou skládačkou jménem Following, jejíž forma vypravování dokázala pořádně zaujmout a na konci vyrazit dech. Tento styl příběhu vybrousil k dokonalosti v Mementu, jež mu vyneslo řadu nominací a uznání kritiků. Ale teprve po dokonale atmosférické a herecky bezchybné Insomnii se vrhl na díla, která ho proslavila nejvíce.

    Komiksovou adaptací s názvem Batman začíná zahájil Nolan třídílnou ságu netopýřího hrdiny. Dokázal tím zahojit obrovskou ránu, jež této postavě před několika lety uštědřil Joel Schumacher snímky Batman a Robin či Batman navždy. Historie Bruce Wayna a jeho alterega, ale sahá daleko hlouběji. Batmanův charakter se prvně objevil již v detektivních komiksech v květnu roku 1939 a poté, co tvůrci zpozorovali nadšení v očích mladých čtenářů, dali bojovníkovi s bezprávím volnost v jeho vlastních časopisech. Několik pokusů (například v roce 1943 nebo 1949) o to převést Batmana na televizní obrazovky trapně pohořelo a za opravdovou komiksovou adaptaci se považuje až seriál z roku 1966, kde se v roli hlavního protagonisty objevil Adam West a Robina si střihl Burt Ward. Seriál měl úspěch a ještě tentýž rok vznikl stejnojmenný film. Tento snímek je v tuto dobu už jen a pouze úsměvnou podívanou, ale s hláškami, které přežívají a s nekonečnou zásobou ‘bat-věcí’ (kdo viděl, pochopí).

    Po Westovi přišel na řadu Michael Keaton pod taktovkou Tima Burtona. Mnozí  považují tyto jejich dva společné snímky za ty nejlepší právě díky tomu, jak Burton  dokázal vybarvit prostředí a atmosféru Gotham City, kvůli Nicholsonovi ďábelskému  Jokerovi (Ever Danced With the Devil in the Pale MoonLight?)  a, co si budeme  nalhávat, taky kvůli sex-appealu Michelle Pfeiffer. Filmy Batman a Batman se vrací si  dokázali vybudovat obrovskou základnu fanoušků a lidé se začali o bojovníka v  netopýřím obleku opět zajímat. Toto nadšení, ale bohužel o tři roky později zničil Joel  Schumacher. O jeho snímcích se tu opravdu nechci rozepisovat, neboť nestojí ani za  těch pár slov.

    Po dlouhých osmi letech se pochodně chopil Christopher Nolan a pokusil se  polomrtvého hrdinu znovu vzkřísit. Snímkem tématicky nazvaným Batman začíná detailně vyobrazil Wayneovi začátky a trénink, jež předcházel jeho budoucímu poslání. Zaměřil se především na, jak sám řekl, těch několik let, které nejsou v žádných komiksech uvedeny. Tedy ty roky, kdy musí Bruce cvičit jak fyzickou, tak psychickou a technickou stránku svých schopností a dovedností.

    Velkým háčkem byla taktéž otázka, kdo by měl hrát hlavní roli. V potaz padlo více jmen, ale nakonec Nolan zvolil anglického rodáka Christiana Balea. Bale naneštěstí v tu dobu právě dotočil snímek Mechanik, kvůli jemuž zhubl třicet kilo (!!! , mimochodem jeho denní jídlo obsahovalo pouze jablko a plechovku tuňáka) a takto vychrtlý se na Batmana samozřejmě nehodil. Jak už dnes víme, tak Christianovi hubnutí či nabírání svalové hmoty nedělá větší problémy (roku 2011 si odnesl Oscara za roli vyhublého feťáka ve Fighterovi) a do role Batmana se prostě namakal, no,  možná až příliš (oblek mu byl malý a po dobu natáčení tedy zase naopak držel dietu).

    Jako jeho ‘trenéra’ Ra’s Al Ghula vybral Christopher veterána Liama Neesona, jež byl perfektní volbou (zdá se mi to nebo si záporné postavy v Nolanových filmech pokaždé ukradnou film pro sebe?). Alfreda si zahrál jako vždy skvělý Michael Caine a Luciuse sympatický Morgan Freeman. Nolan v prvním snímku, ale při vybírání herců neměl vždy jen šťastnou ruku a roli Rachel, Bruceovi lásky, přenechal Katie Holmes, která si za svůj výkon odnesla ‘ocenění’ v podobě Zlaté Maliny.

    Sám režisér zvolil velmi neobvyklé zpracování. Dokázal nezranitelného komiksového hrdinu převtělit v obyčejného smrtelníka a jeho příběh podat neskutečně reálně. Batmanův oblek je vojenskou zbrojí, batmobil vozidlem používaným ve válkách, monstra z časopisů nahrazeny kriminálníky a mentálně vyšinutými. Vše se dá racionálně vysvětlit. Právě kvůli tomuto přístupu někteří lidé Nolanovou trilogi opovrhují a raději usednou ke starší Burtonově verzi, kde je děj vyobrazen více komiksově.

    Batman začíná byl ale pouhou rozjížďkou, terpve Temným rytířem se Nolan vyhoupl do vyšší kategorie režisérů a dokázal nám, že i akční film se dá natočit bez počítačovým technologií a CGI scénerií.

    Úvodní scéna proložená pronikavými tóny Zimmerovy hudby nastavuje laťku filmu neskutečně vysoko, ale Nolan udržuje stupeň napětí a akčnost scén po celou (dvou a půl hodinovou) stopáž. V průběhu fimu často s klidem žongluje se třemi příběhy najednou a přesto je celý scénář přehledný.

    Temný rytíř šel do kin již se značným očekáváním a největší starost dělalo fanouškům oznámení hlavní záporné postavy. Většina si nedokázala představit v roli Jokera mladého Heatha Ledgera (možná to bylo kvůli tomu, že mu zrovna v kinosálech běžel snímek Zkrocená hora, kde hraje homosexuála). Heath ale do role šel naplno a mimo jiné zůstal týden zavřený v hotelovém pokoji, kde jen četl komiksy a vypiplával svůj hlas psychopata k dokonalosti. Naneštěstí, kvůli tomu trpěl velkými depresemi a ještě před premiérou se bohužel předávkoval. Jeho herecký výkon byl ale fenomenální a i přes jeho smrt mu Akademie udělali zaslouženého Oscara.

    Temný rytíř utržel přes miliardu dolarů a doposud se drží v tabulce těch nejvýdělečnějších filmů.I když nás letos čeká velké množství očekávaných titulů pro mě osobně, je The Dark Knight Rises (český překlad nemůžu ani napsat) prioritním snímkem a od 26. července do minimálně 1. srpna bydlím v kině.

    Tags: , , , ,