• Recenze 21.12.2012 4,797 Comments

    Filmová adaptace, zrežírovaná samotným spisovatelem. Docela raritka, která se jen tak nevidí, a přesto se Stephen Chbosky neztrácí a režie je, kupodivu i přes nedostatek zkušeností, jednou z nejsilnějších věcí celého snímku.

    The Perks of Being a Wallflower v našich končinách jen tišše proletěl a kina se mu težce vysmála. V jiných krajích, především v tom přes velkou louži, je ale citace z knihy i filmu na denním pořádku a snímek je vyzdvihován do neskonalých výššin. Teenageři našli svoji modlu a já se rád připojuji.

    Název se do češtiny těžko překládá, ale pokud bych se velmi snažil a nechtěl bych zkazit záměr titulu, který tak krásně vystihuje celou atmosféru filmu, vyšlo by mi něco jako “Výhody bytí introvertem”. ‘Wallflower’ je totiž slangovým výrazem pro osobu, která se nerada zapojuje do akce, raději přihlíží z povzdálí, na diskotékách stojí u zdi a pokyvuje hlavou, při znalosti správné odpovědi ve škole se ani nepřihlásí. A přesně tímto typem člověka je hlavní hrdina celého příběhu.

    Charlie je 16-ti letým plachým studentem, který veškeré své problémy a introverzi řeší prostým psaním dopisů, jenž pak rozešle neznámým lidem. Po nástupu na střední školu se těžce protlouká až do chvíle, kdy potká nádhernou Sam a jejího nevlastního bratra Patrika. Ti mu pomůžou otrkat se a konečně zažít pocit přátelství. Společně s nimi pak Charlie proniká do tajemství sexu, dospívání, drog a lásky.

    Upřímně, jsem rád i nerad, že tuto recenzi můžu psát já. Jako teenager totiž ocením určité aspekty snímku, které by dospělé publikum ani nepostřehlo. Negativní stránkou hodnocení je pak ale naprostá subjektivita, neboť za a) na základní škole jsem to také neměl lehké a za b) snímek udivuje svou podmanivou vlnu pocitů, která prostě chytne hlavně náctileté.

    Určitá šikana, nebo spíše občasná tyranizace jedince je u nás v Česku také vážným problémem, ale v amerických filmech dávají této záležitosti vždycky trochu větší důraz. Znáte to, svalovec ve fotbalové bundě jde po chodbě a brýlatým šprtům vyráží učebnice z rukou, za podpory hlasitého smíchu přihlížejících. Pokaždé mi takovéto scény přišly trochu přitažené za vlasy a i když ani tady nechybí, nejsou tak důležité a režisér/spisovatel na ně nedbá tak, jako na ostatní Charlieho utrpení.

    Hlavním je pro něj Charlieho minulost, jeho neschopnost komunikace s ostatními, jeho pocit, že není dost dobrý a velmi nízké sebevědomí. Film nás svým stylem vypravování krásně naučí s ním sympatizovat. Sice pomalu, ale přece jenom. Jedinou chybou je zde volba herce. Ne, že by Logan Lerman hrál špatně, to právě naopak, jeho výkon je perfektní, ale vzhledově, stejně jako například Andrew Garfield a.k.a. Spider-man, loosera prostě hrát nemůže.

    Emma Watson je dokonalá a za celý film jsem si ani jednou nevzpomněl na Hermionu. Ezru Millera znám jako psychouše z Musíme si promluvit o Kevinovi, ale stejně jako u Emmy jsem na jeho předešlý charakter naprosto zapomněl. V podstatě celý casting je bez výjimky brilantním a jednotlivé herce ani nemá cenu vychvalovat.

    Soundtrackem jsou staré vypalovačky. Hudba je ve filmu velmi důležitá, neboť v letech 1991-1992, kdy se snímek odehrává, bylo ještě romantickým gestem nahrát své milované kazetu s mixem písniček. Takže milovníci kapel jako The Smiths, The Samples nebo New Order se mají na co těšit.

    Režisér perfektně spolupracuje s herci a romantické scény jsou jeho naprostým vrcholem. Chemie mezi ústřední trojicí skvěle funguje. Používá působivé prolínání obrazů (například kostel-párty) a i přes svou pomalou, melancholickou notu snímek vůbec nenudí.

    Takže na závěr. Ano, jsou tu klišé. Ano, jsou tu předvídatelná místa. A ano, najdou se tu i přehnané scény. Ale způsob vypravování, pevná ruka režiséra, herecké výkony všech zůčastněných a srdcová záležitost v podobě ‘Asleep’ všechno naprosto nahrazují a nabízí nám jedinečnou cestu emocí. Nechte se unést.

    Hodnocení : 90%

  • Recenze 02.12.2012 9,200 Comments

    Po mé delší odmlce se sledováním filmů, ve které jsem přesedlal většinou na seriálovou tvorbu, jsem se rozhodl vrátit “do formy” právě snímkem Premium Rush, na který se těšim už nějáký ten pátek.

    Děj je prostý, možná až přespříliš banální. Kurýr dostane do rukou balíček, jež musí do určené doby odevzdat. V tom mu ale cestu zkříží neznámý chlapík, který od něj zásilku požaduje a je rozhodnut si ji vzít jakýmkoli způsobem. Poslíček se tak nachází v situaci, kde jedinou možností úniku je obálku doručit, neboť, jak se v zápětí dozví, cizinec je policejní detektiv a pomoc od ruky zákona tedy nepřipadá  úvahu. Začíná zběsilá jízda po ulicích New Yorku.

    Trailer na Premium Rush vzbuzoval dojem akční, adrenalinové honičky, která nenechá diváka vydechnout, která bude stavit na jednoduchém podkladu a spoléhat na práci Levitta a kamery. A je to tak. Jenomže mimo těchto aspektů nabízí film mnohem víc. I přes banalitu děje snímek působí jakýmsi zvláštním způsobem rafinovaně, celistvě, jakoby pod povrchem skrýval něco zcela jiného a origináního. Gordon cedí vtipné hlášky přes zuby a v předstihu “alá Ritchieho Sherlock Holmes” si vypočítává možné úniky z křižovatek a přeplněných ulicí.

    Joseph Gordon-Levitt mojí pozornost vzbuzuje už od Mysterious Skin a každá jeho nová role je slastí pro oči. Michael Shannon si svého policistu vychutnává a dává mu potřebnou grácii, která i přes jeho negativní charakter nutí diváka pochopit a soucítit s jeho činy. Vedlejší role jsou celkem slušně obsazené, ale jejich jména mi v hlavě pravděpodobně neutknou.

    Zmíněná kamera skvěle spolupracuje s režisérem, který měl bezpochyby jasnou představu o tom, co chce točit a jak chce, aby to na plátně vypadalo. Zpomalené momenty, kdy se JGL rozhoduje  tom, která z daých odboček mu vyhovuje nejvíc, jsou úžasně natočené a i když nejsou ničím novým, velmi se sem hodí. Slušivé flashbacky taky snímku neškodí a vykreslují důvody jednotlivých postav k jejim akcím. Hlavní dějovou linku prolínají i menší odbočky viz. závod dvou kurýrů v parku či hodně, hodně, ale opravdu hodně vytrvalý policista na kole.

    Soundtrack je ve scénách, kdy kurýři opravdu musí šlápnout do pedálů dost vypjatý a dokáže pěkně nastartovat atmosféru.

    Takže nevím. Buď je to tou několika týdení, možná měsiční odmlkou, kterou jsem si od hodncení a vůbec koukání na filmy vzal nebo je Premium Rush prostě moje krevní skupina a nadhcl mě tolik, že si zaslouží plné hodnocení. Já rád věřím té druhé možnosti.

    Hodnocení : 95% - 5/5