• Recenze 31.05.2012 5,684 Comments

    Lidé se dělí na dvě skupiny. V jedné jsou ti, kteří tento geniální snímek milují a v druhé ti, kteří jej ještě neviděli. Jestli čirou náhodou spadáte do skupiny č. 2, tak to jděte rychle napravit, ostatní můžou s čistým svědomím směle pokračovat ve čtení. V tomhle článku si daný snímek trochu rozebereme, a proto dopředu píšu, že bude obsahovat SPOILERY.

    ‘Historky z podsvětí’ jsou prostě klasikou, která nerezaví. Jedná se o film, kde má všechno svůj čas a místo a vše se řídí především Tarantinovými zálibami a nápady. Pomalu každá scéna obsahuje nějákou odbočku, popkulturní odkaz nebo narážku, která je režisérovi blízká (většina těchto znaků je pro zájemce vyjmenována dole pod článkem, některé jsou zasazeny přímo v textu). Vrcholem je poté záběr na vstup do restaurace U Mazaného králíčka, kde režisér na publikum vybalí takovou hromadu kulturních odkazů, že je dokáže dost těžko strávit najednou (to samé potom nabízí i náhled do Lanceova domu). Stejně jako Vincent divák pomalu očima projíždí po různě oblečené obsluze, dobově vybaveném interiéru či se zaposlouchává do stylové country muziky. Pro mě osobně je tato scéna jedna z těch vůbec nejlepších.

    Oproti Gaunerům, kde herci dokonce museli hrát ve svém vlastním oblečení, Pulp Fiction mělo docela slušný balík 8 miliónů dolarů, který na place zajistil kupu známých tváří (5 mega z toho šlo na výplatní pásky herců). Role Wolfa a Julese byly dokonce psány Keitelovi a Jacksonovi na tělo a o postavu Butche se, kromě výsledného Bruce Willise, rvali i Matt Dillon, Mickey Rourke nebo Sylvester Stallone.

    Scénář psal samotný Tarantino a je v něm znát jeho rukopis. Dlouhé dialogy, inteligentní hlášky, perfektně napsané charaktery, zajímavé zvraty (všimněte si, že pokaždé když je Travolta na záchodě, tak se stane něco zlého) a originální posloupnost děje, která dokáže ihned zaujmout a mnohdy i zmást a přitom je tak jednoduchá : nejdříve Vincent s Julesem navštíví partu nenechavců, která strejdovi Marsellusovi ukradla kufřík s pochybným obsahem, potom se Vincentovi úspěšně podaří vymalovat interiér auta vnitřkem Marvovi hlavy. Situace (kolem Bonnie) si žádá rychlé ukrytí vozu v nedalekém domě Julesova kamaráda Jimmieho. Na pomoc je přivolán pohodový Wolf, který již v osm ráno popíjí martini v na míru ušitém smokingu několik minut cesty autem od místa, kde se gangsteři schovávají. Problém je vyřešen a Vinc s Julesem jdou v novém oblečení na snídani, kterou se chystá vyloupit ‘ringo’ jménem Pumpkin s jeho společnicí Honey Bunny. Po výměně mouder oba ‘páry’ v klidu odcházejí. Vinc a Jules se ještě zastaví na slovíčko se svým šéfem a Vincent se stihne porafat s boxerem Butchem, který byl u Marselluse dohodnout fixlovaný zápas.

    Poté následuje scéna, kde Vincent bere Miu na steak k Mazanému králíčkovi. Díky společnému tanci a následné výhře v soutěži se po pár drincích zastaví u Mii doma. Vincent si odskočí a kvůli dlouhému rozhovoru se sebou samým nestihne včas Mie zabránit šňupnout si prvotřídní heroin od povaleče Lance, u kterého byl odpoledne nakupovat. Mia dávku neunese a Vinc je nucen ji dovézt do dealerova domu. S Lanceovou pomocí se ji podaří zachránit rychlým bodnutím adrenalinu (jedním, ne třemi) přímo do srdce. Po této akci jsou oba dva svázáni přísahou o mlčenlivosti a pokojně se rozloučí.

    Následuje den  boxerského utkání, kde Butch ‘omylem’ zabije svého protivníka namísto toho aby ”v pátém kole šel na prdel”. Celá gangsterská rodina má jediný úkol, Butche najít a zneškodnit. Butch je tou dobou, ale již v motelu se svou dívkou Fabienne a plánuje si klidný zbytek života někde na slunných ostrovech. Program mu ale naruší skutečnost, že Fabienne v jejich domě nechala zlaté hodinky, jež si Butchova rodina předává již několik generací. Kvůli tomu Butch nasedá do auta a vyráží zpět do svého bytu, kde na něj již čeká Vincent s Marsellusem. Bohužel, když Butch dorazí na místo určení, Vinc si zrovna vyprazdňuje střeva a Marselus je na cestě pro kávu. To vede k tomu, že Butch Vince pošle do věčných lovišť a Marseluse potká až když stojí s autem na chodníku pro chodce. Divoká honička skončí v obchodě vedeném Maynardem a Zedem, kteří si užívají sadomasochistické hrátky. Zatímco Marselus je znásilňován v Gimpově cimře, Butch hledá vhodnou zbraň na jeho záchranu. Akce proběhne bez problémů a Butchovi je odpuštěno jeho nedodržení slibu. Vrací se do motelového pokoje za Fabienne a odjíždí na Zedově Chopperu.

    I když příběh nezní extra zajímavě, Tarantino dokáže díky svému talentu a  jeho masivnímu intelektu (skoro 160 IQ) natočit efektně i dva chlápky v autě povídající si o názvech hamburgerů v jiných zemích. Skvělou kreativitu potvrzuje i užití záměrně falešných pozadí při jízdách v automobilech nebo zvolení neobvyklého soundtracku, který neobsahuje žádnou ústřední melodii (a i přes to, že se v něm nachází čistě rádiové hity, jde o jeden z těch nejlepších ‘OSTů’ vůbec).

    Film je perfektní ukázkou toho, že i bez obrovských explozí lze vytvořit svižný snímek, který diváka vtáhne do děje a funguje především díky promyšleným dialogům, pečlivé režii a špičkovým hereckým výkonům (vemte si, že ve filmu je asi jen pět akčně laděných scén a většina z nich se odehrává na ploše několika sekund) a to při dvou a půl hodinové stopáži.

    Velkým plusem je, že český dabing se v tomto případě velmi povedl. Není sice tak úderný jako skvělý originál, ale když náhodou přepnete kanál a na obrazovce vyskočí Ving Rhymes s hlasem Václava Vydry nebudete mít chuť přepnout zpět na zprávy (a to zrovna Vydra je že všech dabérů nejhorší).

    Menší odstavec bych chtěl věnovat i tajemnému objektu uvnitř kufříku. Samotná idea kufru s tím, že jeho obsah každého zbaví slov a divák přesto neví, co skrývá je otevřenou poklonou snímku Roberta Aldriche Kiss Me Deadly (Quentin přesto trvá na tom, že ho to napadlo dřív, než tento film viděl). Diskuze jsou plné různých teorií, co se v kufru nachází. A to jsou teorie zapřísáhlých fanoušků, kteří si nejenom všimnou, že v záběru, kde na Julese a Vince vyletí chlápek s ‘malým dělem’ v ruce, jsou kulky ve stěně vidět ještě před střelbou, ale zaregistrují i Vincentova záda v úvodní scéně. Nejoblíbenější názor (i když dost drtí celkový nádech reality celého filmu) je, že v kufříku Marsellusova duše. Tomu by odpovídal kód zámku 666 i náplast na Marsellusově krku (což ovšem bylo kvůli tomu, že Rhymes přišel na natáčení s jizvou, tak ji Quentin překryl náplastí). Jedná se ale pouze o spekulace, pravdu, pokuď vůbec nějaká je, se asi nedozvíme.

    Několik odkazů na Tarantina : (pocty filmům atd. by vystačili na štíhlou knížku, najdete je popřípadě na ČSFD v ‘zajímavostech’)

    • Butchovi hodinky jsou z Knoxvile, Tenesse, rodného místa Tarantina
    • Peněženka Bad MotherFucker je ve skutečnosti Quentinova
    • Nápis před vstupem do boxerské haly hlásá  “Vossler vs Martinez”. Což jsou dva Tarantinovi kamarádi, s kterými pracoval ve videopůjčovně. Stejně tak postava dealera Lance dostala jméno po šéfovi té samé videopůjčovny.
    • Postavy Julese a Vince jsou pojmenovány podle filmu Jules a Jim, který je Tarantinův oblíbený.
    • Znásilnění Marselluse je spojováno se snímkem Vysvobození, jež Quentin viděl v 7 letech.
    • Na zdech v Mazaném králíčkovi můžete vidět plakáty Tarantinových oblíbených “béčkových” filmů.
    • Tarantino do scénáře zasadil  narážku „čtvrtlibrák se sýrem“ po své návštěvě Evropy.
    • Všimněte si, že Tarantino používá ‘záběr z kufru auta’ snad v každém svém filmu.
    • Taneční parket v restauraci U Mazaného králíčka má tvar tachometru, tak jak to Quentin viděl ve filmech Speedway .

    Pulp Fiction je prostě klasikou a je v mém případě dalším dílem, spadajícím do složky filmů, které dokážu slovo do slova odrecitovat. A to jak v češtině, tak v anglickém originálu.

    Hodnocení : 110%

    Tags: , ,

  • Recenze 28.05.2012 4,786 Comments

    Jestli jste si při předminulém předávání prestižních Oscarů tak trochu lámali hlavu s tím, proč si Christian Bale jde pro své ocenění zarostlý jako bezdomovec, vězte, že to bylo právě z důvodu natáčení Flowers of War / v originále Jinling Shisan Chai.

    13. prosince 1937 dobila japonská kavalérie Nanking a začala důkladně vyhlazovat všechny čínské civilisty. V tu dobu se v městě nachází i hrobař se závislostí na alkoholu John (Bale), který má za úkol pohřbít kněze místního chrámu. Shodou okolností se ale ocitá v nepřátelské palbě a je nucen ukrýt se spolu s mladými děvčaty a skupinou žen z nedalekého nevěstince do kláštera. Poté, co se Japonci zmocní i kostela se rozhodne obléct si šat mrtvého kněze a pokusit se všechny zachránit.

    V první řadě byste asi měli vědět, že asijskou tvorbu prostě nemám rád, nebaví mě a hrozně se mi nelíbí jejich jazyk. Na Flowers of War jsem se, ale přesto těšil a již první trailer mi navodil to příjemné mrazení na zádech, které napovídalo, že by to tentokrát mohlo vyjít. Přítomnost mého oblíbence Balea pak byla již jen příjemným nadstandartem. No, neřekl bych, že jsem se úplně spletl, ale rozhodně z této, potenciálem nabité látky, šlo vytřískat více.

    Největším trnem v patě je, že příběh postrádá klíčovou postavu, s kterou by divák soucítil, kterou by litoval. Jedinou sympatickou osobou je v celém filmu charakter tradičně skvělého Balea. Ostatní herci si k divákovi nevybudují tak pevný vztah a nedokáží ty emoce, o které tu jde především, tak silně dolovat. Prostitutky si tu vylívají srdce a všechen ten křik a pláč, ve spojení s tím krákáním, jemuž říkají slova a u kterého nepoznáte jestli brečí nebo mluví, po chvilce začne  lézt na nervy.

    Nicméně scénář krásně vykrasluje Christianovu přeměnu z opilého vandráka na opravdového hrdinu, jež je ochoten pomoci nevinným dívkám i kdyby měl riskovat svůj vlastní život.

    Dalším problémem je přespříliš dlouhá stopáž. Snímek si nedokáže udržet tak silnou míru atmosféry a napětí dvě a půl hodiny v kuse. Film sice nabízí dvě excelentní akční scény, ale i to je málo. Ona úvodní čtvrthodinová válečná epizoda je natočena s detailní přesností a bezchybnou  vizuální  stránkou. Jednou z nejlepších scén celého filmu je poté odvážný voják snažící se odrážet celou četu Japonců a to zcela sám, pouze za pomoci vychytralých triků a momentů překvapení.

    Yimou Zhang má tyhle věci v malíku a režii netřeba nic vytýkat. Ani ty občasné zpomalovačky alá Max Payne nevyznívají tak kýčovitě jako jinde (známe to).

    Flowers of War je prakticky nejdražším filmem, kdy natočeným v Číně a ty peníze jsou tu opravdu vidět. Všechno se hroutí, všude se střílí, tanky explodují, granáty vyhazují budovy do vzduchu. Akční sekvence jsou díky precizní režii a dokonalé spoluprací kameramana s herci a prostorem na jedničku s hvězdičkou (podtrženou).

    Pochvalu si zaslouží i často opomínané masky. Zejména skvěle nalíčené prostitutky a vojáci.

    Navzdory tomu všemu, ale Jinling Shisan Chai zůstává pouze efektně natočenou ždímačkou emocí. Je to škoda, zrovna tohle téma by si zasloužilo lepší pojetí. Takhle Vám v hlavě zůstane tak maximálně vzpomínka na úžasného Balea a vynikající scénu s vojákem, jež se snaží uchránit kostel před bandou rozzuřených Japonců.

    Hodnocení : 65 %

    P.S.: Když se Japonka uprostřed války vydá přes celé město pro bezcenný šperk, nesmí se pak divit, když se najednou ocitne přivázaná k posteli ve společnosti několika vojáků.

    Tags: , ,

  • Recenze 25.05.2012 3,426 Comments

    Frank je zdrcený pokleslou zábavou a rádoby pořady, které do něj dennodenně hustí konzumní stanice. Štvou ho reality show, mentalita lidí, štve ho jeho neomalený soused, neohleduplní spolupracovníci, štve ho, že si říkáme civilizace, když se nechováme civilizovaně. Posledním hřebíkem do rakve je vyhazov z firmy, ve které působil 11 let a následná dialýza mozkového nádoru. Ještě tu noc se, nad chladnou modří jeho televizní obrazovky, rozhodne vzít do ruky svou starou zbraň, vyrazit do ulic a  bezmyšlenkovitě vraždit ty, kteří si to vysloveně zaslouží.

    Ať je základní premisa jakkoli podobná kultovnímu snímku Joela Schumachera Volný pád, samotný film vůbec nevyznívá jako jeho kopie. Scénář je krom hlavní pointy, která se později rozvíjí do větší hloubky, velmi odlišný a ani zapřisáhlého fanouška ‚originálu‘ určitě God Bless America neurazí.

    Tato zfilmovaná myšlenka snad každého diváka amerických soutěží je perfektní černou komedií s vedlejším posláním, které diváka donutí se nad sebou trochu zamyslet. Už věta hlavního hrdiny : ”Pokud není něco na obrazovce, tak si to nedokážete užít.”, je pravdivou myšlenkou ohledně mladé generace. Film skvěle spolupracuje s televizními pořady a přiznám se, že po první akci mi na tváři přistál upřímný úsměv a u srdce trošku zahřála znepokojující radost ze smrti sexy teenagerky (no, schválně, kdo z Vás někdy na MTV viděl Moje super úžasné 16tiny a těm rozmazleným spratkům nechtěl jednu vrazit hned poté, co začali řvát na rodiče, že jim místo Ferrari nadělili pouze BMW), který se při akčních scénách neustále vracel.

    Ony momenty, kde kulky lítají vzduchem patří k těm nejlepším právě kvůli tomu, že divák absolutně sdílí sympatie s Frankem a jeho mladou pomocnicí Roxy (i když někdy ty postavy, které jejich hněv odnesou, jsou až moc přehnané). Několik trhlin, i větších (náhlá prázdnota v parku, absence policie) se ve scénáři najde, ale díky sympatické dvojce těchto odlišných a přesto v mnoha věcech naprosto stejných individuí se ztrácí ve svižném ději a nespočtu dialogových bonbónů.

    Bohužel God Bless America patří do té skupiny filmů, které nemají moc silné propagační zázemí, takže si velké procento svých gagů a nejvydařenějších scén vyplýtvali již v traileru a i když snímek nabízí ještě hromadu dalších skvělých nápadů byla by škoda zkazit si několik dobrých vtipů zhlédnutím upoutávky. Jen menší upozornění.

    Ústřední dvojici to šlape a panuje mezi nimi zvláštní, podivná chemie. Oba představitelé předvádějí působivé výkony, které jim do budoucna určitě špatné jméno nedělají. Především Joel Murray jako znuděný padesátník si roli vyloženě užívá. Režisér Bobcat Goldthwait perfektně spolupracuje s kamerou a konečně si napravil reputaci po jeho třech neúspěšných úletech. Pochvalu si zaslouží i skvělý výběr neobvyklé muziky do konkrétních scén, která v divákovi dokáže perfektně namixovat pocity.

    /!Spoiler!/Menším problémem snímku, který vadí asi jen takovému šťouralovi, jako jsem já, je konec. Závěr, ve kterém se hlavní protagonisti paradoxně stanou tím, co se celý film snaží kritizovat. Povrchní podívanou, třpytící se ve světle reflektorů. /!Konec Spoileru!/

    Stručně a jednoduše, God Bless America toho má trošku z Volného pádu, malinko z Kick-Ass a trochu z Takových normálních zabijáků, což z něj dělá příjemnou podívanou pro otrkanější publikum, kterým nevadí pohled na muže střílejícího na mimino.

    Hodnocení : 80%

    P.S.: Konečně někdo řekl nahlas pravdu o Juno !

    Tags: , ,

  • Další adaptace populární knihy v poslední době trochu utichla a krčila se za virálními tahy Promethea a všudypřítomným očekáváním na ukončení trilogie o netopýřím muži. Svým trailerem, ale nabuzuje dojem, že je přeci jenom o co stát. Ukázka disponuje skvělou hudbou a perfektní výpravou. Klasický rukopis Luhrmanna.

    Po J.Edgarovi se DiCaprio znovu ‚vrací‘ na začátek minulého století a mám takový pocit, že zase uvidíme jeho herecký diktát (no, hrál on někdy špatně?). Ani Edgerton, Mulligan nebo Maguire po sobě nezanechávají špatný dojem. The Great Gatsby se rozhodně posouvá o několik příček výše na žebříčku očekávaných snímků.

    Hodnocení traileru : 80%

  • Tentokrát si vzala na mušku geniální seriál anglické stanice BBC Sherlock, který zobrazuje, jak by slavný detektiv pracoval v dnešním uspěchaném a technologicky vyspělém světě.

    (pouze UPDATE) V Anglii mají několik věcí, do kterých není radno šťourat. V tomto šuplíku, kde se nachází třeba i samotná královna, byste bezpochyby našli právě i onu literaturu Sira Arthura Conana Doyla. Příběhy o brilantním detektivu Sherlocku Holmesovi si tu leží už přes 120 let a Britové si na ně nenechají šáhnout. Proto, když se Marku Gatissovi a Stevenovi Moffatovi zjevila v hlavě myšlenka převést tuto postavu do 21. století, byla většina populace mírně vyděšena a výsledku se bála. Po zhlédnutí pilotního dílu, ale strach opadl a nahradilo ho čisté nadšení. Seriál byl inteligentní, vtipný, svižný. Mezi hlavními protagonisty fungovala nezaměnitelná chemie a vygradovaní atmosféry bylo režisérsky skvěle zvládnuto. Sherlock si našel své fanoušky a brzo se dostal i k nám.

    Proto jsou v posledních dnech nadšenci (mezi které se řadím i já) dost vystrašeni prvním videem amerického (ne)remaku. Nejenom, že Američani vzali premisu seriálu a jeho pointu převedení příběhu do 21. století, ale navíc do role armádního veterána, doktora, nejlepšího přítele Sherlocka Holmese, Johna H. Watsona dosadily ženskou postavu, kterou bude hrát Lucy Liu (Charlieho andílci).

    Roli samotného Sherlocka, v originálním seriálu hraného nenapodobitelným, charismatickým Benedictem Cumberbatchem, si v střihne Jonny Lee Miller (Dexter, Temné stíny). Inspektora detektiva Lestrada poté Aidan Quinn.

    Už jen teaser – video z natáčení divácké obavy nesnižuje a najde se tu i pár logických chyb. Například ‚opravdový‘  Sherlock Holmes by nikdy neřekl „Sometimes I hate it when I’m right.“ / „Někdy nesnáším, když mám pravdu.“, ale spíš by si z ostatních utahoval, jak to, že si toho nikdo nevšiml. To je, ale pouze můj názor, posuďte sami ve videu dole. KINOBOX

    Tags: , , ,

  • Community přišlo na televizní obrazovky roku 2009. Od té doby si našlo řadu neskutečně oddaných diváků, kteří se v posledních několika měsících snaží tento komediální seriál, nacpaný skvělými hláškami a perfektně napsanými charaktery, udržet na živu. NBC ho totiž plánuje stahnout ze svých programů.

    Děj je až prostě jednoduchý. Celý příběh se točí kolek studijní skupiny sedmi individuí Jeffa, Abeda, Britty, Annie, Pierce, Troye a Shirley, kteří jsou sami o sobě dost zajímaví. Dohromady proplouvají předměty a snaží se zachovat si alespoň poslední kousek normality, o kterou je tato škola obírá. I když se možná zdá, že zápletka je celkem přímočará, díky skvělým postavám a pečlivě napsanému scénáři se děj pomalu rozrůstá a nabízí tím daleko víc.

    Hned na začátku bych měl podotknout, že i když je Community plné vtipných scének a dialogů, člověk, jež se zajímá o filmy trochu hlouběji si seriál užije o mnohem více než normální ’smrtelník’. Pořad totiž obsahuje nespočet filmových parodií, gagů, citací a spoofů, které pobaví především filmy znalého, samozřejmě se ale ani normální divák nebude rozhodně nudit.

    Vedle stálé sedmičky hlavních protagonistů : Jeffa ex-právníka, Abeda - filmového fanatika, Pierce - rasistického milionáře, Britty - upřímné bojovnice za lidská práva, Annie - chytré slušňačky, Troye - hvězdu střední školy a Shirley - pobožné matky, se objevuje i řada vedlejších postav, která seriálu neskutečně přidává. Děkan Pelton, jež se neustále objevuje v stále nových převlecích a kostýmech (např. jako Lady Gaga nebo jódlující Němec) je dokonalou ukázkou toho, jak bláznovou je Community školou. Leonard, Star-Burns, Magnitude nebo Garrett jsou pak již jen třešničkami na tak už vynikajícím dortu.

    Pro mě osobně je hlavním hrdinou zvláštní Abed. Hlavně proto, že je tak trochu ekvivalentem Sheldona (the Big Bang Theory), který se zajímá o kinematografii. Abed ví vše, co se filmů týče, ale nedokáže stejně jako Sheldon pochopit sarkasmus a další sociální zvyky, které ostatní berou za samozřejmé. Další výraznou postavou tu je Seňor Chang v podání geniálního Ken Jeonga (asiat z Pařeb ve Vegas a Bangkoku), který hraje ne moc ukázkového učitele španělštiny.

    Ačkoli je Community v drtivé většině dílů nadprůměrná, vyskytují se v ní části, které jsou naprosto famózní. Obzvláště speciální epizody ‘paintball’, ‘mafie díl’, ‘zombie’ nebo parodie na Glee či Právo a pořádek ve třetí sérii. Samostatnou kapitolou jsou poté krátké závěrečné scénky Troye a Abeda - posuďte sami.

    Stručně řečeno, dalším mým doporučením na zkrácení nejen dlouhých chvil nebo sychravých neděli, je úžasný, inteligentní, zábavný a originální TV seriál Community. Určitě toho nebudete litovat.

    P.S. : NBC potrvdila čtvrtou sérii s minimálně 13 díly.

    P.S.S.: #sixseasonsandamovie

    Tags: , ,

  • Recenze 16.05.2012 2,244 Comments

    Schmidt a Jenko si  na střední moc nerozuměli . Zatímco Schmidt řešil matematické rovnice Jenko boural školní rekordy ve sprintu. Po překvapivém setkání u zápisu na policejní akademii se z nich ale staly nejlepší kamarádi a společně si vypomáhali. Po výcviku zjišťují, že práce policisty není jen o honičkách v autě a přestřelkách. Když se konečně jedna taková menší akce uskuteční nedopadne příliš dobře a zločinci musí být propuštěni, kvůli tomu, že jim Jenko neřekl jejich práva. Pro jejich neschopnost jsou oba dva převeleni do jednotky Jump Street pod vedením přísného kapitána Dicksona. Jejich úkolem je vmísit se nenápadně mezi puberťáky a zjistit, kdo je výrobcem nové syntetické drogy, jež putuje po škole.

    Jump Street se bohužel řadí do šuplíku filmů, které se k nám do kin nedostanou. Tahle inteligentní teen movie z pera Michaela Bacalla a Johna Hilla, který si zahrál jednoho z hlavních představitelů, by si ale zavítat na velké plátno rozhodně zasloužila. Skoro - remake třicet let starého seriálu, jež pomohl odhalit talent Johnnyho Deppa, patří mezi ty lepší komedie posledních několika let a to převážně kvůli tomu, že si umí udělat srandu sama ze sebe.

    Což v podstatě potvrzuje i scéna v několika prvních minutách, kde šéf policejního okrsku popisuje současnou filmovou tvorbu (“Už nemáme nové nápady, tak zkoušíme staré, možná některé zaberou.”) a ujišťuje tím, že tu půjde pouze o oddychovou buddy podívanou.

    Tvůrci se kupodivu drželi na uzdě a místo toho, aby z 21 Jump Street vznikla další mladistvá komedie s hromadou fekálního humoru, dokázali skloubit humor s čistě popkornovou akcí a vytvořit tak příjemnou dvouhodinovku bez větších hluchých míst. Ruce v tom má i ústřední dvojka Tatum-Hill, u kterých sice ještě nejde mluvit o chemii stylu Gibson-Glover, ale určitý náznak tu přeci jenom je. Naopak, kdo se ve filmu našel byl Ice Cube, kterému role věčně naštvaného policejního šéfa padla jako ulitá.

    Je dost znát, že scénář psal mladý pro mladé. Většina fórů je vydařených a garantuji Vám, že tu jsou scénky, které si, i přes řadu klišé, budete chtít pustit několikrát za sebou. Valná většina zvratů funguje a potěší pointa ‘výměny rolí’, kde dříve oblíbený ranař Tatum v dnešní době hluboce poklesl a stává se z něj člen skupiny nerdů zatímco otloukánek Hill se vyhoupl do cool party. Takhle si ve filmu najdou menší uspokojení ti, co se střední školou pouze protloukali a stávali se obětmi kanadských žertíků.

    I přes to, že je 21 Jump Street remakem, tak nabízí něco zcela nového, neokoukaného, něco ,co pobaví a nadchne, něco, co Vám v hlavě ještě chvíli po zhlédnutí zůstane a nejenom kvůli bezkonkurenčnímu cameu jednoho nejmennovaného herce.

    Hodnocení : 75%

    Tags: , , ,

  • Roku 2007 přistál na televizních obrazovkách amerických diváků kanálu CBS zbrusu nový seriál Big Bang Theory. Sitcom o dvou teoretických fyzicích, kterým jejich vesmír naruší přitažlivá sousedka Penny, jež se nově nastěhovala do bytu přes chodbu, si našel velkou skupinu diváků a brzy se stal fenoménem. Před několika dny byla dovysílána již pátá řada a (minimálně) další dvě se připravují. Ti, kteří seriál neznají (což asi nebude moc lidí) by měli tuto chybu nahradit a zároveň spíše myší srolovat na jiné příspěvky, tento článek totiž nebude (kvůli množství spoilerů) pro ně. Nicméně, kdo seriál zná, si určitě rád trošku osvěží paměť a   připomene si, jak se tahle banda géniů za pět let změnila.

    První řada započala velmi kvalitním humorem a inteligentním scénářem, který detailně načrtával (hlavně Sheldonův) charaktery a podrobně nás seznamoval s přednostmi (IQ,…) a nedostatky, ať už fyzickými (Leonardova výška, alergie, síla) nebo mentálními (především Rajova mluva s opačným pohlavím). Nicméně ať je scénář, režie, kamera nebo cokoli jiného jakkoli dokonalé, nikdo mi nebude brát za zlé, když nadevše vyzdvihnu především představitele Sheldona, Jima Parsonse. Jeho podání fyzika se Asperegovým syndromem, jež nedokáže pochopit sociální zvyky (sarkasmus!) je bezchybné a i když je to v podstatě hrozná svině, dokáže si získat fanoušky díky svému obrovskému charismatu a šarmu (a dětskou tváří). Tomu, že si dokáže zapamatovat neskutečně dlouhé, jak to říct jemně…vědecké žvásty, které ze sebe chrlí doslova v každém dílu, vděčí (podle jeho slov) své krátkodobé fotografické paměti.

    Menší chybičky, které jsem ochoten scénáristům odpustit, je výroba nových ‘zvyků’, jež Sheldon vykonává a malinká nekorektnost jeho chování v první řadě oproti dalším sériím. Například troj-klepání na dveře se objevilo až později nebo Sheldon z třetí řady by nikdy nemohl být ‘polo-profíkem v masturbaci’, jak ho nazývá Leonard v prvním díle.

    Neméně zdatní jsou ostatní herci, ale upřímně, tak trochu se za Sheldona schovávají a podle mě mají o krapet menší prostor (schválně kdo Vás napadne jako první při zmínce tohoto pořadu). Posledním dílem 3 série a postupem času ve 4té se herecké osazenstvo rozrostlo o další dva členy, Bernadette a Amy a díky tomu se struktura seriálu malinko změnila. Kluci byli zadaní a řešili se většinou problémy ve vztahu, díky čemuž bohužel tvůrci místy využily ozkoušená a ohraná klišé. Sitcom se změnil a z  vědátorů se staly muži s přítelkyněmi, romantici a z Raje metrosexuál. Spousta diváků požadovala nazpátek onu ‘čtveřici geeků’.

    I přes to, že v páté sezóně dochází asi k největšímu úpadku kvality (někdy třeba jen na jeden díl z pěti, ale přeci),  doufám, že mírné a snad jen dočasné uklouznutí tvůrci vybalancují a Teorie velkého třesku bude stále sitcomem na vrcholu současných TV pořadů. Těším se na slibnou šestou sérii.

    Tags: , ,

  • Recenze 12.05.2012 2,601 Comments

    Gibsonova kariéra v posledních letech uvadala a upřímně řečeno jeho filmová tvorba s tím neměla nic společného. Vyšetřování ohledně domácího násilí a nadávky na židovskou menšinu mu reputaci určitě nezlepšili a i jeho nejzarytější fanoušci ho začali pomalu opouštět. Záležitost v současnosti tak trochu utichá, ale Mel kvůli nim spadl z herecké elity až na dno. Moje letní prázdniny jsou odvážným startem kupředu.

    Nejmenovaný lupič (Gibson) ujíždí s taškami nacpanými dvěma miliony dolarů policejním vozů. Díky šikovně ‘postavenému’ výmolu se dostane za hranice do Mexika, kde ho nečeká o nic lepší budoucnost. Peníze mu odeberou zkorumpovaní mexičtí policisté a jeho šoupnou do vězení s názvem ‘El Pueblita’, což je vlastně vesnice obehnaná zdmi a hlídaná strážnými. V tomto menším městečku je dovoleno vše (drogy, prostitutky, alkohol, rodiny vězňů se tam dokonce mohou přestěhovat) a kdo má dostatek peněz, může si tu svůj pobyt i docela užít. Mel se tu seznamuje s desetiletým kuřákem a jeho matkou, ke kterým si vytvoří zvláštní pouto. Ale ani ve vězení není v bezpečí, protože gangsteři, které obral chtějí své peníze zpět a jsou ochotni si k nim svou cestu i prostřílet.

    Pominu-li těch pár vrásek, které Melovi za ty roky na tváři našli svoje útočiště, řekl bych, že ten starý sympaťák ze Smrtonosné zbraně a Odplaty je zpět. V jedné ruce bouchačka, v druhé cigáro, v očích klukovský šarm a na ústech ten jistý úšklebek, který zaručuje, že po každá větě bude následovat nějáká ta suchá hláška. Postava, psaná Gibsonovi na tělo, by celý film utáhla sama, ale první polovinu filmu si k ní divák nedokáže vůbec vypěstovat vztah. Většinou vše sleduje z povzdálí  a drží se zkrátka, pořádně se vyřádí až v té ‘kulkami nešetřící’ poslední půl hodince.

    Velkým plusem je vyobrazení vězení. Zajímavé je, že volně si žijící vězení ‘El Pueblito’ bylo skutečnou ideou mexické vlády. Roku 1956 v Tijuaně toto nápravné zařízení opravdu postavili a až na odchod vězňům dovolili prakticky vše. Nováček na režisérské stoličce Adrian Grunberg ‘vesničku’ nijak nepřikrášloval a při sledování divák téměř cítí onu směsici drog, piva a potu. Bohužel se jinak zdá, že se Adrian nemohl rozhodnou, co přesně chce natočit a tak se zdá, že každým záběrem měnil žánr filmu. Ruční kamery prosím nechte příště jen Greengrassovi.

    Nejen Gibson byl skvělou volbou castingu. Kevin Hernandez v roli vychytralého kluka kupodivu nepůsobí trapně a na rozdíl od většiny náctiletých herců neleze hned v úvodních minutách filmu na nervy. Daniel Giménez Cacho jako hlavní záporák nedostává dostatek prostoru a jeho pouze několika minutová účast ho činí dost nevýrazným. Nicméně fanoušky Perníkového táty potěší minirolička Deana ‘Hanka’ Norise a diváci Útěku z vězení rádi uslyší, že Petere ‘Abruzzi’ Stormare zase štípe lidem prsty u nohou.

    Veškeré informace ohledně toho, že Moje letní prázdiny mají nečím navazovat na Gibsonův starší film, Odplatu, neberte vážně. Tyto ‘drby’ začali hlavně díky tomu, že scénář napsal, za pomoci režiséra a Stacy Perskiho, samotný Gibson a až moc okatě do příběhu zasadil několik scén právě z kultovní Odplaty. Na diskuzích o těchto klepech začali lidé polemizovat a podezření vzbudila i skutečnost, že distributor snímku Bontonfilm uvedl v obsahu děje, že se hlavní postava jmenuje Porter (jméno Gibsona v Odplatě). Nicméně i přes tuto vykrádačku gangsterské klasiky tyto tři pánové dokázali nabídnout několik výborných scén (bohužel polovina z nich vyzrazena v traileru), které naneštěstí smete do koše závěr v podobě směšné plejády ohraných klišé.

    Takže na závěr. Moje letní prázdniny nepostrádají vtip ani akci, ale jejich chybou je, že se zásadní pointa děje rozjede až v druhé polovině a teprve poté se příběh konečně pořádně zaměří na hlavní postavu.  I přes tento fakt je, nejen díky všudypřítomné latinsko americké hudbě, snímek příjemným a oddechovým žánrovým crossoverem, který pomalu ale jistě umožňuje Melovi znovu nastartovat hvězdnou kariéru.

    Hodnocení : 60%

    Tags: , , , ,

  • Recenze 08.05.2012 Comments Off

    Johnny Depp je tak trochu nevyzpytatelná osoba, ale jestli se u něj můžete na něco spolehnout, tak je to spolupráce s režisérem Timem Burtonem. Vtipně to, na předávání letošních Zlatých Glóbů, shrnul komik Ricky Gervais, který Deppa uvedl jako ‘chlapa, jež si oblékne doslova vše, co mu Burton přikáže’. Poslední společný snímek s názvem Alenka v říši divů spadal do té slabší skupiny a tak se podívejme jestli jim Temné stíny pomohou se znovu hrdě postavit na nohy.

    Historie Temných stínů je dosti rozsáhlá. Televizní seriál se vysílal již v šedesátých letech minulého století a měl neuvěřitelných 1225 epizod. Po pětiletém nepřerušeném běhu na obrazovkách byla show ukončena a další 12- ti dílné zpracování rodiny Collinsových se objevilo až roku 1991. V těchto lepších telenovelách šlo především o navození děsivé atmosféry, ale přitom se tvůrci snažili zaměřit i na osobní vztahy příbuzných. Tim Burton vzal celou záležitost trošku jinak. Vypustil totiž prvek hororu a z Collinsových vytvořil komedii.

    Roku 1752, když byl Barnabas Collins ještě malým chlapcem, dorazila jeho rodina na lodi do Ameriky. Za pouhé dvě dekády dokázala tato rodinka vybudovat město Collinsport. Bohužel, kvůli nehodě rodičů se, již dospělý, Barnabas stává majitelem jejich výdělečného podniku. Po nezávázném špásování se zástupem žen, mezi nimiž je i jeho služka Angelique Bouchard, se ale trochu srovná a chce se oženit. Co Barnabus neví, je ale skutečnost, že Angelique je čarodějnice a  že ukončení jejich vztahu jí zlomilo srdce.  Angelique Barnabase prokleje a promění ho v upíra, kterého nechá pohřbít zaživa. O dvě stě let,když se Barnabas konečně dostane na svobodu, ho čeká velké překvapení. Za ta léta v rakvi se toho mnoho změnilo a panství Collinwood je v obrovské ztrátě. A proto se rozhodne navrátit mu jeho padlou slávu.

    Temné stíny jsou krásnou ukázkou vítězství formy nad obsahem. Vizuálně je vše vypipláno so nejmenšího detailu, od Collinsportu až po plakát v Carolyně pokoji. Výprava i hudba jsou skvěle promyšlené, ale dějově příběh nenabízí nic nového pod sluncem a divák se, i pod palbou nespočtu vtipů, pomalu začíná nudit. Ony, ne pokaždé vydařené vtipy, také určitě fungují lépe v přátelské atmosféře ostatních návštěvníků kina, než-li u doma u menší obrazovky.

    Samotnou kapitolou je poté bezchybná hudba vrchního Burtonova skladatele Dannyho Elfmana, která dokáže jakoukoli scénu svými tóny naplnit silnými emocemi. O zkušenostech režiséra, jež natočil kulty jako Ospalou díru nebo Velkou rybu, se tu rozepisovat nebudu, po více než čtyřiceti letech praxe jsou totiž už na naprostém vrcholu. Filmu dost přidávají CGI efekty i když v poslední třetině je jich určitě až přehršle.

    Dalším velkým plusem je velmi povedený casting. Na to, že Burton skoro v každém svém snímku uvolní nějákou tu menší roličku pro svoji manželku, jsem si již zvykl a upřímně, mi to vůbec nevadí. Helena Bonham Carter tu vůbec ostudu nedělá a o její herecké schopnosti strach nemám, navíc po tolika společných filmech už mají s Johnnym na place vždy tu potěšující chemii. Nicméně nikdo ze zúčastněných neodvádí výkon, který by sahal pod jejich standart. Depp je jistota, ale překvapila Chloë  ’hit-girl’ Mortez, které role puberťácké fifleny padla jako ulitá (možná, že člověk tento charakter ocení až tehdy, když mu vedle jeho pokoje sídlí stejně stará a stejně protivná sestra).

    Aby jsme to shrnuli. Temné stíny nejsou nejhorším režisérovým dílem, ale jsou prostě ‘jen’ lepším průměrem, kde si řeknete, že zrovna velikán jako Burton, má na víc. Vypadá to jako by se Tim vykašlal na svůj styl a jel prostě jen podle šablon studia. Nepostrádají jeho určitou extravaganci, ale jeho fanoušci určitě nebudou stoprocentně spokojeni. Sám jsem docela rád, že jsem byl na předpremiéře a nemusel jsem platit přes deset pětek za vstupenku do kina.

    Hodnocení : 60%

    P.S.: Být já Barnabusem, tak se vykašlu na tu služku a  rychlostí světla pádím za 3x tak sexy Evou Green.

    P.P.S.: Již osspolupráce Deppa a Burtona

    Tags: , , , , , , ,